Fatty
acid binding proteins (FABP, Human fatty acid binding protein) jsou skupinou
(superrodinou) nízkomolekulárních proteinů, které se dělí na dvě základní
skupiny:
·
FABPPM
(43-kDa) asociovaná s plazmatickou membránou, purifikovaná z hepatocytů,
adipocytů, jejunálních enterocytů a kardiomyocytů. Role těchto transportních
proteinů spočívá v disociaci mastné kyseliny z donorové membrány a vazbě na
akceptorovou membránu
·
FABPC (14-15kDa) intracelulární,
cytoplazmatická, vyskytuje se v tkáních které
metabolizují mastné kyseliny, její role spočívá v transportu mastných
kyselin (FA) ve vodním prostředí cytosolu, ovlivňují také růst a proliferaci
buněk.
Podle
převažující tkáňové distribuce se FABP dělí do devíti skupin, viz tabulka:
|
Název |
Obvyklý název |
Alternativní
zkratka |
Výskyt |
|
Hepatální
FABP |
L-FADP |
fetální
játra, játra, pankreas, ledviny, tenké střevo |
|
|
Intestinální
FABP |
I-FABP |
tenké
střevo |
|
|
Myokardiální
FABP |
H-FADP |
myokard,
kosterní sval, prsní žláza, blastocyty, mozek, ledviny |
|
|
Adipocytární
FABP |
A-FADP |
adipocyty,
appendix, kůže, fetální štítná žláza, placenta, tuková tkáň |
|
|
Epidermální
FABP |
E-FADP |
jazyk,
oči, kůže, tuková tkáň, ledviny, játra |
|
|
Ileální
FABP |
Il-FADP |
hypotalamus,
jazyk, tlusté střevo, ovaria |
|
|
Mozková
FABP |
B-FABP |
mozek |
|
|
Myelinová
FABP |
MP2 |
periferní
nervový systém, mícha, mozek |
|
|
Testikulární
FABP |
T-FABP |
testes,
slinná žláza, prsní žláza |
Funkcí
FABP je vázat nekovalentně a reversibilně mastné kyseliny s dlouhým řetězcem
a umožnit jejich transport mezi extra- a intracelulárními membránami ve tkáních
s vysokými nároky na metabolismus lipidů, jako je například myokard. Kromě
volných mastných kyselin vážou FABPs také eikosanoidy a retinoidy.
Tvorba a výskyt
FABP se tvoří v
cytoplasmě buněk, vyskytuje se v různých tkáních u různých druhů živočichů
– včetně Drosophila melanogaster. Jde pravděpodobně o fylogeneticky starou
molekulu, ale její biologická funkce není zatím podrobně objasněna. Její role
v buňce je spíš nespecifická. Některé tkáně ale ovšem vykazují specificitu
(kupříkladu tuková tkáň, makrofágy) pro některé rodiny FABP. Ke specifickým
funkcím se řadí regulace signálních procesů. Na kulturách buněk bylo také
zjištěno, že FABP mohou mít roli v importu, uchovávání a exportu masných
kyselín a také v metabolismu cholesterolu a fosfolipidů. Bylo pozorováno
ovlivnění aktivity hormon senzitivní lipázy a také ovlivnění transkripce PPAR
(Makowski 2004).
Dynamika změn
V klinické praxi
se používá stanovení FABP3 – kardiální FABP. Dynamika změn koncentrací
v krvi při poškození myokardu je velice rychlá. Malá molekula FABP se
rychle dostává do cirkulace při změnách permeability membrán (ischemii – Dekker
2010) nebo nekróze buněk. U akutního infarktu myokardu se zvyšují koncentrace
v plazmě za 1 - 3 hodiny od vzniku bolesti, peak je dosažen mezi 6 - 8
hodinou a návrat k normálním hodnotám mezi 24 - 36 hodinou (Liao 2007,Ilva
2008).
Vztah k patofyziologii
Funkce FABP není
přesně známá, ale podle posledních dat se zdá, že FABP mají zajímavou funkci v
regulaci metabolismu mastných kyselin, jsou zapojeny do jejích intracelulárního
metabolismu, regulují transfer mastných kyselin mezi intracelulárními
membránami. Zdá se, že cytoplazmatický transport mastných kyselin je
proporcionální ke koncentraci FABP v játrech a střevní mukóze. Blokáda FABP
zastaví transport mastných kyselin téměř kompletně a je tedy málo
pravděpodobné, že existují alternativní cesty cytoplazmatického transportu FA
(Weisiger 2002).
Recentní studie
ukazují, že ve vodě málo rozpustné nutrienty a jejich metabolity – mastné
kyseliny s dlouhým řetězcem, kyselina retinolová – regulují signální
transkripci pro skladování a katabolismus lipidů a glukózy. Volné mastné
kyseliny s dlouhým řetězcem aktivují nukleární receptory PPARα (peroxisome
proliferator-activated receptor-α) a hepatální nukleární faktor 4α
(HNF4α). Předpokládá se tedy, že FABP zprostředkují vazbou lipidových
ligandů v jádře iniciaci transkripce, která ovlivňuje skladování a katabolismus
lipidů a glukózy. Volné mastné kyseliny tedy neplní pouze roli komponentů
biologické membrány, jsou také prekurzory signálních molekul – endogenní
ligandy pro nukleární receptory, které iniciují transkripci mnoha genů
účastnících se metabolismu mastných kyselin (beta oxidace), glukózy, ale také v
inzulinové signální dráze (Schroeder 2008).
Abnormální
regulace energetického metabolismu může signifikantně zasáhnout do patogeneze
obezity, diabetu a kardiovaskulárních onemocnění. Recentní práce ukazují vztah
k zánětu a ateroskleróze (Yeung 2008, Boord 2002, Liao 2009, Dekker 2010).
Literatura
Další údaje
Fatty Acid Binding Protein 1 (FABP1)
Fatty Acid Binding Protein 2 (FABP2)
Fatty Acid Binding Protein 3 (FABP3)
Fatty Acid Binding Protein 4 (FABP4)
Fatty Acid Binding Protein 5 (FABP5)
Fatty Acid Binding Protein 6 (FABP6)
Fatty Acid Binding Protein 7 (FABP7)
Fatty Acid Binding Protein 8 (FABP8)
Fatty Acid Binding Protein 9 (FABP9)
Biochemické markery poškození myokardu
Perspektivní biochemické markery poškození myokardu
Janka Franeková (2011-01-14)