Nejistota měření
(uncertainty of measurement) je definována jako údaj, který charakterizuje
rozsah, v němž se výsledek měření odůvodněně nachází (s danou
pravděpodobností). Nejistota by měla být součástí výsledku měření.
Odůvodněností se rozumí to, že rozsah nejistoty je experimentálně vyhodnocen a
doložen příslušnými daty.
Chyba je vlastností individuálního výsledku nebo souboru výsledků.
Nejistota je integrální součástí každého výsledku měření a její rozsah lze
vyhodnotit matematickým odhadem všech jejích možných zdrojů a kovariancí jejich
příspěvků.
Nejistoty typu A
Zjišťují se laboratorním experimentem, konkrétně stanovením přesnosti,
pravdivosti a intervalů spolehlivosti výsledků měření.
Nejistoty typu B
Zjišťují se z literárních dat, certifikátů shody či technické
dokumentace. V klinické laboratoři se jedná obvykle o:
Vyhodnocování nejistot typu B vyžaduje edukaci, soustavné studium,
trvalé sledování literárních zdrojů a analytickou invenci pracovníka zkušební
laboratoře. Některé důležité nejistoty typu B jsou uvedeny v příloze 7.
Kombinovaná
nejistota Uc
Kombinace zjištěných a vyčíslených dílčích nejistot provedená
kovariancí. Kombinují se všechny identifikované nejistoty typu A i B. Jsou-li
zjištěny dílčí nejistoty U1 ,U2 ,U3 …Un,
vypočte se hodnota Uc takto:
![]()
Rozšířená nejistota
Většinou se uvádí jako nejistota vynásobená faktorem překrytí k (kde
k je rovno 2 až 3 podle toho, jakou hladinu významnosti zvolíme a dle
dalších faktorů). Někdy to je nejistota, odpovídající 95% intervalu
spolehlivosti (obvykle hodnota blízká 2 SD).
Vztah mezi zdroji nejistot, jejich sledováním a redukcí jejich hodnot
|
Druh nejistoty |
Způsob sledování |
Eliminace
(redukce) |
|
Preanalytická |
Rozptyl odběru, stabilita vzorku, transport, doba odezvy, dokumentace
atd. |
Standardizace preanalytických procesů |
|
Přesnost |
Vnitřní kontrola kvality |
Kvalita metod, reagencií, analytických přístrojů |
|
Bias |
Vyhodnocování odchylek hodnot kalibrátorů |
Návaznost, specifičnost, komutabilita |
|
Biologická |
Biologický rozptyl |
Zvýšení počtu provedených měření |
Zdroji nejistot mohou být
například
Nejčastější zdroje a podíly nejistoty lze hodnotit řádným vnitřním
zajištěním jakosti a řádnou vnitřní kontrolou kvality.
Aktuální zdroje
nejistot v soudobé laboratoři
Za předpokladu striktního dodržování zásad preanalytické fáze a při
používání moderní analytické technologie, disponující vysokým stupněm
automatizace či robotizace (které umožňují i dosažení vynikající
reprodukovatelnosti) platí pro soudobou rutinní automatizovanou analýzu, že je
možné redukovat zdroje nejistot na zásadní druhy:
Z toho plyne, že monitorování přesnosti a kvantifikace
systematických chyb měření umožní kvalifikovaný odhad nejistot měření. Hlavním
zdrojem dat pro odhad nejistot měření jsou proto data vnitřní kontroly kvality
a mezilaboratorního porovnávání zkoušek. Preanalytické a biologické zdroje
nejistoty je nutno zjistit z dat výrobců, z literatury a certifikátů.
Preanalytické zdroje lze redukovat standardizací preanalytických procesů,
biologické zdroje, pocházející z biologické variability, pouze zvýšením
počtu měření.
Obecný postup
hodnocení nejistoty zahrnuje
Aplikace obecného
postupu hodnocení nejistoty v soudobé klinické laboratoři má za cíl
Pravdivost měření musí být zajištěna návazností a/nebo odvozením hodnot kalibrátorů
srovnáním s certifikovanými referenčními materiály
Nejistotu hodnoty takového kalibrátoru lze pak vyjádřit vztahem:
Uref = 0 ± 2 CVref [%]
Dále lze nejistotu výsledku rutinního měření Uc vyhodnotit dle vztahu:
![]()
kde CVlab [%] je reprodukovatelnost laboratorního měření.
Není-li hodnota bias (b) blízká nule (to je b > 1%), je nutné ji
započítat do nejistoty, avšak s respektováním znaménka, protože pozitivní
a negativní bias má zcela odlišnou klinickou interpretaci. Obvykle provádíme
přepočet bias na CV při respektování rovnoměrného rozdělení dat dle vzorce:

Má-li kalibrátor prokázanou a certifikovanou návaznost na materiál CRM,
lze předpokládat, že s ním lze dosáhnout hodnoty bias:
b = 0 ± Ukal
kde Ukal je nejistota hodnoty kalibrátoru, obvykle udaná formou
směrodatné odchylky. Celkovou kombinovanou nejistotu lze pak snadno vyhodnotit
kombinací přesnosti a hodnoty Ukal.
![]()
Aktuálním úkolem klinické chemie a výrobců analytických měřicích
systémů je vytvořit měřicí systémy schopné korekce systematické chyby na
minimum, čili pracující s hodnotou bias £ 1 %. Pak je možno
hodnotu bias při odhadu nejistoty zanedbat a ztotožnit nejistotu měření s
reprodukovatelností.
Další informace
Statistické postupy v laboratorní medicíně
Bedřich Friedecký,
Josef Kratochvíla, recenzoval Zdenek Kubíček
.