Gastroenteropankreatický (GEP) systém zahrnuje buňky Langerhansových ostrůvků
pankreatu, endokrinní buňky sliznice žaludku, tenkého a tlustého střeva.
Společným jmenovatelem toho systému je neuroendokriiní původ, některé funkční
charakteristiky, např. schopnost vychytávat a metabolizovat prekurzory aminů
(odtud název APUD systém – amin precursor uptake and decarboxylation) a tvorba
peptidových hormonů. Tyto vlastnosti sdílejí i neuroendokrinní buňky ve
sliznici dýchacích cest, parafolikulární buňky štítné žlázy, hypotalamu, dřeně
nadledvin, ganglií i paraganglií sympatiku, které se také řadí k APUD
systému. Podle typu produkovaného hormonu je dnes známo v
gastroenteropankreatickém systému několik desítek buněčních typů. A buňky
produkující glukagon a B buňky produkující inzulin jsou v Langerhansových ostrůvcích, D buňky
produkující somatostatin v Langerhansových ostrůvcích, v žaludku i v
tenkém střevě, G buňky tvořící gastrin v žaludku a
v tenkém střevě, EC (enterochromafinní) buňky secernující serotonin a peptidy
v žaludku, v tenkém i tlustém střevě, sekretin je tvořen v S buňkách
a cholecystokinin v CCK buňkách tenkého střeva.
Nejčastějším
tumorem GEP systému je karcinoid
vycházející z EP buněk.
Z dalších
tumorů se jedná o
·
gastrinom (Zollingerův – Ellisonův syndrom)
·
VIPom
Léčbou
volby je chirurgické odstranění tumoru. Konzervativní léčba je možná u
gastrinomu (inhibitory protonové pumpy v dostatečných dávkách docílíme
prakticky vždy kompenzace žaludeční hypersekrece) a u inzulinomu (diazoxid
snižující sekreci inzulínu). Depotní analoga somatostatinu jsou symptomatickým
lékem zejména u karcinoidů, VIPomů, glukagonomů a ektopické sekrece GHRH.
Další informace
Klinická
biochemie hormonálních poruch
Jan Čáp
.