Gastrinom (Zollingerův – Ellisonův syndrom) je hormonálně aktivní tumor gastroenteropankreatického systému, vychází z G buněk
produkujících gastrin a jeho roční incidence se
odhaduje na 1 : 2 miliony obyvatel. Je lokalizován většinou v pankreatu,
ale také ve stěně duodena, vzácně je jediné ložisko lokalizováno
extrapankreaticky. Roste poměrně pomalu, ale často zakládá metastázy
v uzlinách a játrech. Klinicky se projevuje sekrecí gastrinu, který
stimulací tvorby kyselé žaludeční šťávy vede ke vzniku recidivujících
peptických vředů žaludku, duodena, ale i
v jícnu a jejunu, u řady nemocných působí hypersekrece průjmy i se
steatorheou. Charakteristická je vysoká hodnota bazálního výdeje kyseliny solné
(BAO nad 15 mmol/hodinu), která se málo dále zvyšuje po stimulaci
pentagastrinem.
Diagnostická je za těchto okolností vysoká hladina
gastrinu v séru (nad 1000 ng/l). Mírně zvýšená hodnota (100 – 1000 ng/l)
nebo i hodnota nad 1000 ng/l při nepřítomnosti vysokého BAO může být způsobena
vyšším pH v oblasti žaludečního antra, které je fyziologickým podnětem pro
sekreci žaludečního gastrinu (při perniciosní anemii, chronické renální
insuficienci, syndrom retinovaného antra po resekci žaludku podle BII nebo při
terapii H2 blokátory a inhibitory protonové pupmy) a potom je nutno ověřit
diagnózu stimulačním testem.
Při kalciovém
testu podáváme tříhodinovou infúzi vápníku rychlostí 4 mg Ca2+/kg
hmotnosti/hodinu s odběry na gastrin každých 30 minut.
Při sekretinovém
testu se podávají 2 U/kg sekretinu/kg hmotnosti jako bolus i.v.
s odběry na gastrinémii za 2, 5, 10, 15 a 30 minut. Pro gastrinom svědčí
v obou případech vzestup gastrinémie o více než 200 ng/l.
Další informace
Klinická
biochemie hormonálních poruch
Jan Čáp
.