Inzulinom je hormonálně aktivní tumor gastroenteropankreatického systému, vychází
z B buněk Langerhansových ostrůvků. Jeho roční incidence je asi 1 na
milion obyvatel. V 90 % je benigní, malé velikosti a nezakládá metastázy,
je téměř vždy lokalizován v pankreatu. Stěžejním příznakem je spontánní
hypoglykémie přicházející nalačno, někdy po fyzické zátěži.
Diagnózu stanovíme průkazem nepřiměřené hladiny
inzulínu a C peptidu při symptomatické hypoglykémii hladovým testem.
Nemocný hladoví do vzniku příznaků nebo 72 hodin za monitorování glykémie,
hladin inzulínu, C-peptidu a proinzulínu. Během hladovění se mají objevit
příznaky a hypoglykémie nižší než 2,5 mmol/l, příznaky ustoupí po podání
glukózy (Whippleova triáda). Hladina inzulínu vyšší než 72 pmol/l a C-peptidu
nad 0,5 nmol/l svědčí pro organický hyperinzulinismus. Diferenciálně
diagnosticky je potom nutno vyloučit především (tajené) podávání inzulínu (kdy
není vyšší C-peptid ale jen inzulín) a antidiabetik ze skupiny derivátů sulfonylurey
(které je možno prokázat kromě přistižení nemocného jen přítomností jejich
derivátů v moči). Protilátky proti inzulínu a inzulínovým receptorům jsou
příčinou vzácnou a většinou mají nízkou hladinu C-peptidu.
Diferenciální
diagnóza
Spontánní hypoglykémie
nalačno bez nepřiměřeně zvýšené hladiny inzulínu může být způsobena
akutním jaterním onemocněním, chronickou renální insuficiencí, sepsí, těžkou
malnutricí, často v souvislosti s požitím alkoholu. Ke vzniku
napomáhá insuficience kontraregulačních hormonů – kortisolu, růstového hormonu,
adrenalinu a především glukagonu. Někdy je paraneopastickým příznakem různých
tumorů.
Gastrinom
(syndrom Zollingerův-Ellisonův)
Jan Čáp
recenzoval Dalibor Novotný