Tyrozinkinázové receptory
Receptory této rodiny jsou tvořeny extracelulární doménou, obsahující vazebné místo pro ligand, jednu transmembránovou doménu a intracelulární část, která obsahuje tyroxin kinázovou katalytickou doménu. U člověka je známo okolo 100 různých receptorů této rodiny. Zrostředkují účinek například inzulínu, epidermálního růstového faktoru (EGF), destičkového růstového faktoru (platelet-derived growth factor -PDGF), a vaskulárního endoteliálního růstového faktoru a Inzulínu podobného růstového faktoru (IGF).
Stěžejní
roli pro aktivaci receptorů hraje jejich dimerizace po navázání ligandu, která
vede k tyrizkinázové aktivitě. Forforylace proteinů vede zejména cestou
interakce mezi proteiny k dalším postreceptorovým dějům. Například
v případě inzulínového receptur fosforylace inzulín receptorových
substrátů IRS-1 až IRS-4 vede ke změně jejich konfirmace a k vazbě dalších
protenů, zejména inozitol-3-kinázy (PI-3) a growth factor receptor–
binding protein 2 (Grb-2). Aktivace PI 3-kinázy vede k aktivaci fosfoinositide-dependentních kináz (PDK) 1 a 2, což aktivuje řadu proteinových mináž včetně Akt/protein kinázy B, atypické proteinové kinázy C (PKC), a serum/glukokorticoidy-activovaných kináz (Sgk). Grb-2 interaguje s m-SOS, výměnným faktorem pro guanine nukleotid, který aktivuje Ras. Activace Ras spouští kaskádu proteinových mináž, což vede k aktivaci mitogenem aktivovaného proteinu (MAP) kinázy.
Další informace
Jan Čáp