Paraneoplastické endokrinní syndromy jsou stavy s nadprodukcí hormonů (jejich prekurzorů, cytokinů) tumorovou (obvykle maligní) tkání, kdy se účinek hormonu může projevit endokrinní, parakrinní a autokrinní aktivitou. Jde prakticky vždy o sekreci peptidových nebo proteinových hormonů. Sekrece steroidů a hormonů štítné žlázy vyžaduje koordinovanou enzymatickou kaskádu, která v maligních nádorech aktivována není.
Hovoří se o ektopické sekreci hormonů, ale ve většině případů jde spíše o derepresi genů, které jsou v mateřské tkáni normálně přítomny.
Paraneoplastické syndromy mají některé společné znaky
Diagnózu je možno učinit na základě následujících kriterií:
|
Produkovaný hormon |
Klinický příznak |
Nejčastější tumory |
|
PTHrP |
hyperkalcémie |
plíce (nemalobuněčný), prs, myelom, ledvina, hlavy a krku, jícen, gynekologické, tlusté střevo |
|
ADH |
SIADH |
plíce (malobuněčný), karcinoid, prostata, děloha, dlaždicobuněčný karcinom, tlusté střevo, lymfom, mozek |
|
ACTH |
Cushingův syndrom |
plíce (malobuněčný karcinom), karcinoid, thymus, inzulární tumor pankreatu, ovarium |
|
IGF-II |
hypoglykémie |
sarkom, mezoteliom, hemangiopericytom, hepatocelulární karcinom (hepatom), karcinoid, karcinom nadledvin |
|
CRH |
Cushingův syndrom |
prostata, plíce (malobuněčný karcinom), karcinoid, gangliocytom, medulární karcinom |
|
Erytropoetin |
polyglobulie |
ledviny, hepatom, hemangiopericytom |
|
GhRH |
akromegalie |
karcinoid, inzulární tumor pankreatu, feochromocytom |
|
Kalcitriol |
hyperkalcémie |
lymfom |
Hyperkalcémie spojená s malignitou
Vyskytuje se často, asi u 5 % všech malignit s incidencí 15 případů na 100 000 osob ročně, tedy asi poloviční než má primární hyperparatyreóza. Příčinou bývá hypersekrece peptidu podobného paratyronu (Parathyroid hormon related peptid, PTHrP), který se váže na stejný receptor jako PTH a má proto stejné biologické účinky. Protože však má jinou strukturu, nestanoví se v běžné eseji při stanovení PTH a hladina PTH v séru je nízká. Příčinou hyperkalcemie je stejně jako u primární hyperparatyreózy působení v kostech (zvýšená kostní resorpce) a ledvinách. U nádorů s metastázami v kostech se uplatňuje jeho parakrinní působení spolu s cytokiny (TNF-α, TGF-α, interleukin-6).
U některých lymfomů může být příčnou hyperkalcemie autonomní sekrece kalcitriolu, podobně jako je to známo u granulomatózních zánětů, zejména sarkoidózy. Paraneoplastická sekrece samotného parathormonu je naprosto raritní a při malignitě s hyperkalcémií, která je spojena s vyšší hladinou PTH je nutno myslet v první řadě na koexistující primární hyperparatyreózu.
Syndrom hypoglykémie u tumorů
Příčinou jsou většinou velké mezenchymální nádory, třetina je umístěna retroperitoneálně a další třetině intraabdominálně, zbytek většinou v hrudníku. Až na jedinou výjimku nebyla prokázána sekrece inzulínu nádorem, přestože metabolické účinky jsou kompatibilní s působením inzulínu (zvýšená utilizace glukózy, snížená jaterní produkce glukózy a snížená lipolýza). Hormonem, který hypoglykémii působí je inzulínu podobný růstový faktor II (IGF-II). Jeho hladina může, ale nemusí být zvýšená, hladina inzulínu a C-peptidu je při hypoglykémii adekvátně suprimovaná). IGF-II totiž suprimuje sekreci inzulínu, růstového hormonu a IGF-I a proto i vazebného proteinu pro IGF (IGFBP3), která je na růstovém hormonu závislá. Tím je zvýšena volná frakce IGF-II a zvýšen jeho biologický účinek.
Další informace
Štítná žláza a tyreoidální hormony
Jan Čáp