Jaroslav
Heyrovský (1890 - 1967), český vědec, fyzikální chemik, objevitel polarografie, nositel Nobelovy ceny za chemii v r.
1959
Jaroslav Heyrovský se narodil 20.
prosince 1890 v Praze jako páté dítě v rodině Leopolda Heyrovského,
profesora římského práva na Karlově univerzitě. Studoval na akademickém
gymnáziu v Praze, kde se jeho zájem soustředil především na fyziku, chemii
a matematiku, v posledním ročníku gymnázia byl jeho spolužákem i Karel Čapek.
V roce 1909 se zapsat na filozofickou fakultu Karlovy univerzity
(matematika, fyzika, chemie), ale už v následujícím roce studoval na
Univerzity College v Londýně, kde studoval u profesorů W. Ramsaye a F.G.
Donnana. Hodnost bakaláře získal v roce 1913 a začal pracovat na
dizertační práci. Jeho studia přerušila I. světová válka, J. Heyrovský strávil
toto období jako voják u zdravotnické jednotky. V roce 1918 předložil na
Karlově univerzitě. Při rigorózní zkoušce na Karlově univerzitě (zkoušejícími
byli dva slavní čeští přírodovědci: Bohuslav Brauner (1885-1935) a fyzik
Bohumil Kučera (1874-1921)) vyzval profesor fyziky B. Kučera kandidáta
Heyrovského, aby se věnoval výzkumu povrchového napětí rtuti způsobem, který
Kučera sám navrhl na počátku století. Princip spočíval ve vážení kapek rtuti,
vykapávajících ze skleněné kapiláry do roztoku. Kapající rtuť, připojená na
zdroj stejnosměrného napětí při tom sloužila jako jedna elektroda, druhou
elektrodou byla rtuť hromadící se na dně nádobky. Po dlouhém, úmorném studiu
zjistil Heyrovský v únoru 1922, že měří-li místo povrchového napětí elektrický
proud, procházející rtuťovou kapkou a roztokem, do něhož rtuť vykapává, získá
důležité údaje o druhu a množství látek v roztoku obsažených. Tyto údaje mohou
sloužit chemické analýze i základnímu fyzikálně-chemickému výzkumu Jeho
pracovní úsilí bylo korunováno 10. února 1922, kdy objevil elektrochemickou
metodu založenou na elektrolýze se rtuťovou kapkovou
elektrodou. Se skupinou spolupracovníků zahájil ihned další výzkumy, jeho
objev, od roku 1925 zvaný polarografie, budil zájem v celém světě.
V roce
1922 byl Jaroslav Heyrovský jmenován mimořádným a v roce 1926 prvním
řádným profesorem fyzikální chemie na Karlově univerzitě. V témže roce
také se svým japonským spolupracovníkem M Shikatou zkonstruovali polarograf.
K rozpracování polarografické metody přispěl také Heyrovského další žák
D. Ilkovič. Od roku 1952 byl profesorem a v letech 1950–63 ředitelem
polarografického ústavu ČSAV. 37 let po objevu polarografie převzal za objev a využití polarografie prof.
Heyrovský 10. 12. 1959 z rukou švédského krále Gustava VI. Nobelovu cenu a
stal se tak prvním českým laureátem Nobelovy ceny (1959 za
chemii).
Aby nové
výsledky prací českých chemiků byly přístupné světové odborné veřejnosti,
založil Heyrovský v r. 1929 se svým přítelem, profesorem chemie na pražské
Vysoké škole technické E. Votočkem, časopis Collection of Czechoslovak Chemical
Communications, který dodnes přináší sdělení o původních chemických výzkumech
ve světových jazycích.
Z Heyrovského žáků, domácích i zahraničních, každý svým způsobem obohatil
polarografickou metodu. Zejména D. Ilkovič, později přední slovenský fyzik, a
R. Brdička, pozdější Heyrovského nástupce na univerzitě, pomohli postavit
polarografii na přesné teoretické základy.
Polarografii
– která se stala největším přínosem československé vědy světové vědě ve
dvacátém století – šířil nejen v tehdejším Československu ale také na
přednáškách v mnoha zemích: v USA (1933), v SSSR (1934), Anglii (1946),
Švédsku (1947), Čínské lidové republice (1958) a v Sjednocené arabské
republice – Egyptě – (1960 a 1961). Jaroslav Heyrovský získal čestné doktoráty
na mnoha univerzitách (mj. Drážďany, Marseille, Paříž, Varšava). Heyrovský byl
také čestným členem vědeckých akademií (např. USA - Boston, Indie, Maďarsko,
Polsko). Byl viceprezidentem Mezinárodní unie fyziků, prezidentem
polarografické společnosti v Londýně, čestným členem Japonské
polarografické společnosti, čestným členem chemických společností Československa,
Rakouska, Polska, Anglie a Indie.
Jaroslav
Heyrovský zemřel v Praze 27. března 1967 a je pohřben na Vyšehradě.
Heyrovského
životní heslo: "Pracuj, dokonči, publikuj."
Jaroslava Vávrová
.