Chemická ionizace
(Chemical Ionization, CI)
Chemická ionizace předsavuje
jednu z tzv. měkkých ionizačních technik z plynné fáze,
je spojena s předáním menšího množství energie než u ionizace
nárazem elektronů (EI). V EI jsou elektrony urychleny polem 70 eV a
interagují s plynnými molekulami, přičemž ionizační potenciál většiny
organických molekul je kolem 10 eV i méně.
- konstrukce iontového zdroje a princip jsou
analogické jako při elektronové ionizaci (EI), zásadním rozdílem je
přítomnost tzv. reakčního plynu ve zdroji (tlak cca 100 Pa), reakčního
plynu je přebytek oproti vzorku (poměr 104:1),
- nejdříve jsou ionizujícími e- ionizovány
molekuly reakčního plynu, které potom ion-molekulárními reakcemi ionizují
molekuly analytu (použitý tlak zaručuje, že dojde k dostatečnému počtu
“srážek” molekul analytu s ionty reakčního plynu); v iontovém zdroji
probíhá řada konkurenčních reakcí
- CI patří mezi měkké ionizační techniky -
obvykle vznik [M+H]+, [M-H]+ (u alkanů, alkenů,
nitrilů) nebo [M-H]- či jiných aduktů podle použitého reakčního
plynu (všechny ionty mají sudý počet elektronů na rozdíl od M+.
při EI)
- běžnými reakčními plyny jsou: metan (vznikající
ionty [CH5]+, [C2H5]+,
[C3H5]+), isobutan (ion [t-C4H9]+)
a amoniak (ionty [NH4]+, [(NH3)2H]+,
[(NH3)3H]+)
- méně časté: propan (ion [i-C3H7)]+),
metanol (ionty [CH3OH2]+, [(CH3OH)2H]+),
voda (ion [H3O]+), dusík (ion [N2]+.),
vzácné plyny (ionty [He]+., [Ar]+.) a jiné
Typy CI reakcí
Několik základních
mechanismů (ion-molekulárních reakcí) vzniku iontů při CI (R = reakční plyn, M
= analyzovaná molekula):
R + e- ® R+.
+ 2 e- (ionizace reakčního plynu EI)
R+. + R ® [R+H]+
+ [R-H]. nebo [R+H]. + [R-H]+ (ion-mol. reakce
R)
[R+H]+ + M ® R + [M+H]+
(protonace)
[R-H]+ + M ® (R-2H) +
[M+H]+ (protonace)
[R-H]+ + M ® R + [M-H]+
(abstrakce hydridu)
R+. + M ® R + M+.
(výměna náboje - charge exchange)
R+ + M ® [R+M]+
(kondenzace)
- nejčastější je protonace (přenos protonu z
plynné Brönstedtovy kyseliny na neutrální molekulu)
- abstrakce hydridu bývá pozorována u alifatických
uhlovodíků (vznik [M-H]+)
- příkladem kondenzace je reakce iontů z
metanového plazmatu [C2H5]+ a [C3H5]+
s molekulou za vzniku [M+C2H5]+ a [M+C3H5]+
Příklad ion-molekulárních
reakcí pro metan:
CH4 + e-
®
CH4+.+ 2 e- (primární vznik
kation-radikálu EI, nejedná se o ion-molekulární reakci!)
CH4+.
+ CH4 ® CH3. + CH5+
CH4+. ® CH3+
+ H. (monomolekulární rozpad, nikoliv ion-molekulární reakce)
CH3+ + CH4
® C2H5+ + H2
CH2+.
+ CH4 ® C2H3+ + H2
+ H.
C2H3+
+ CH4 ® C3H5+ + H2
, atd.
- uvedené reakce nejsou stejně pravděpodobné, v
metanovém plazmatu jsou z 95 % zastoupeny [CH5]+ (m/z
17), [C2H5]+ (m/z 29) a [C3H5]+
(m/z 41), které reagují s molekulami vzorku nejčastěji za vzniku [M+H]+
a někdy i méně intenzivních aduktů [M+C2H5]+
a [M+C3H5]+; jestliže jsou přítomny stopy
vody, pak je dominantní [H3O]+
- proč tolik různých reakčních plynů?
- reakční plyny i analyzované látky mají různou
protonovou afinitu (možnost optimální volby)
- protonová afinita (PA) definovaná podle
Brönstedta = záporná hodnota protonační energie báze B (báze B =
neutrální molekula M), jinak řečeno: čím vyšší hodnota PA, tím pevněji se
proton váže k molekule (ještě jinak: čím pevněji se váže proton k
molekule, tím menší chuť má molekula uvolnit ho jinak)
- čím větší PA, tím větší selektivita (např.
amoniak je velmi selektivní, metan je zase poměrně univerzální), protože
protonovaná báze B1H+ dokáže protonovat pouze bázi B2
s vyšší PA (je uvažována PA v plynné fázi a nikoliv v kapalné!)
Chemická ionizace za vzniku
záporných iontů
- pro CI záporných iontů se používají zejména tyto
reakční plyny: metan nebo isobutan (ion [H]-), amoniak (ionty
[NH2]-, [H]-), CCl4 nebo jiné
halogenované látky (ion [Cl]- nebo obecně [X]-), N2O
(ionty [O]-., [NO]-) - velmi citlivé pro molekuly
obsahující halogeny nebo jiné elektronegativní prvky
- nejběžnější reakce vedoucí ke vzniku záporných
iontů:
M
+ [R-H]- ® [M-H]- + R (deprotonoce)
M
+ X ® [M+X]- (adice halogenidu X-)
M
+ e- ® M-. (záchyt elektronu)
M
+ R- ® M-. + R (výměna náboje)
- pořadí bazicity aniontů vznikajících z některých
reakčních plynů:
H-
> NH2- > OH- > CH3O-
> F- > CH3S- > CN- > CH3COO-
> Cl
Jaroslava Vávrová
.