Expozice
Chemická látka nebo její metabolit může vyvolat toxický účinek
v biologickém systému jen tehdy, dosáhne-li v něm příslušných míst v příslušné
koncentraci a po určitou dobu.
Místem expozice je pro toxickou látku především:
·
gastrointestinální trakt (GIT) (např.
náhodná nebo suicidální otrava),
·
plíce a kůže (především při průmyslových expozicích).
V úvahu mohou
ale přicházet i ostatní parenterální přívody.
Podobně jako
ve farmakologii zde platí obdobné vztahy mezi místem expozice a rychlostí nástupu
toxického účinku (nejrychlejší nástup je po podání intravenózním, descendentně
pak po inhalaci, po podání intraperitoneálním, podkožním, intramuskulárním,
perorálním a po aplikaci dermální.
Toxický
účinek ovlivňuje vehikulum (látka ředící nebo objemově zvětšující lék pro jeho
snadnější přípravu nebo podávání), fyzikálně - chemické vlastnosti látky,
koncentrace látky ve vehikulu a míra detoxikace látky v játrech.
Trvání expozice
Akutní expozice toxické látky může vyvolat opožděnou reakci a naopak
opakovaná expozice může vyvolat po každém podání bezprostřední toxický účinek,
proto je nutné sledovat průběh toxického účinku při obou typech expozice
Frekvence expozice
Frekvence expozice toxické látky ovlivňuje její účinek v přímém vztahu k
jejímu biologickému poločasu. Buď při dostatečně dlouhém intervalu může dojít k
reparaci poškozené tkáně, nebo při kratších intervalech, kdy absorpce
převýší biotransformaci a exkreci, může dojít ke kumulaci chemické látky
v organismu a pokud organismus nemá dostatečný čas na reparaci, dojde k navození
ireverzibilních toxických účinků.
Literární zdroje:
·
Základy
toxikologie pro farmaceuty;
PharmDr. Marie Vopršalová, CSc., Doc. RNDr. Pavla Žáčková, CSc.; Karolinum 2000
·
http://www.biotox.cz/toxikon/toxikologie/index.php
·
RNDr.
Karel Nesměrák, Ph.D. – prezentace přednášek z předmětu Toxikologie
http://www.natur.cuni.cz/~nesmerak/
Související informace
·
Toxikologie, drogy a
zneužívané látky
Jaroslava Vávrová