UDP-glukuronyltransferasa
EC
2.4.1.17 ( dříve
2.4.1.107, 2.4.1.108, 2.4.1.42, 2.4.1.59, 2.4.1.61, 2.4.1.76, 2.4.1.77,
2.4.1.84)
CAS
9030-08-4, 37277-52-4, 37277-66-0, 37205-52-0, 61969-98-0, 62213–47-2,
62213-43-8
Systematický
název: UDP glukuronát beta-D-glukuronosyltransferasa
Synonyma:
1-naftolglukuronyltransferasa, 1-naftol-UDP-glukuronyltransferasa, 17-OH
steroid UDPGT, 3-alfa-hydroxysteroid-UDP-glukuronyltransferasa,
4-hydroxybifenyl-UDP-glukuronyltransferasa, 4-metylumbelliferon-UDP-glukuronyltransferasa,
4-nitrofenol-UDP-glukuronyltransferasa, bilirubin glukuronyltransferasa,
ciramodol-UDP-glukuronyltransferasa, estriol-UDP-glukuronosyltransferasa,
glukuronyltransferasa uridin difosfoglukuronát-1,2-diacylglycerol, glukuronyltransferasa
uridin difosfoglukuronát-4-hydroxybifenyl, glukuronyltransferasa uridin
difosfoglukuronát-bilirubin (glukuronosidasa), GT, p-OH-bifenyl UDP
glukuronyltransferasa, PNP-UDPGT, UDPGA transferasa,
Enzym ze
skupiny transferas katalyzující reakci:
UDP-glukuronát
+ akceptor « UDP + akceptor beta-D-glukuronosid
Enzym
inhibují 4-nitrofenol, bilirubin, kodein, EDTA, ATP, digitonin, estradiol,
Fe2+, Ni2+, testosteron, trifenylacetová kys., triton X-100, Zn2+. Aktivujícími
látkami jsou cholát, cholin, cystein, lecitin, fosfolipasa A, C, digitonin
(nízká koncentrace aktivuje, vysoká inhibuje), triton X-100 (nízká koncentrace
aktivuje, vysoká inhibuje).
Lokalizovanými
zdroji produkce enzymu jsou játra a ledviny (na buněčných membránách a
v mikrosomech).
Není známá
molekulová hmotnost a přesné složení enzymu.
Porucha
funkce enzymu se projevuje Crigler-Najjar syndromem typ I a II. Bylo prokázáno,
že i u Gilbertovy hyperbilirubinemie je aktivita UDP glukuronyltransferasy
redukována.
Role
UDP-glukuronyltransferasy v biotransformaci xenobiotik
UDP-glukuronyltransferasa
představuje skupinu izoenzymů katalyzujících konjugaci celé řady endogenních
substrátů stejně jako různých xenobiotik ve většině tkání živočišného
organismu. V jaterní buňce je UDP-glukuronyltransferasa lokalizovaná v
endoplazmatickém retikulu. Studium membránové topologie
UDP-glukuronyltransferasy pomocí protilátek a proteolytických enzymů vedlo k vytvoření představy, podle níž
UDP-glukuronyltransferasa má jen jeden transmembránový úsek v blízkosti -COOH
konce, přičemž tento konec je pravděpodobně odpovědný za ukotvení této
bílkoviny do endoplazmatického retikula. Hlavní část molekuly enzymu i s jeho
aktivním centrem je lokalizovaná na cisternální straně endoplazmatického
retikula. Široká substrátová specifičnost UDP-glukuronyltransferasy je
podmíněná přítomností většího množství izoenzymů. Jednotlivé izoenzymy se zdají
být regulované rozdílnými xenobiotiky nebo hormony. Některé izoenzymy mohou být
indukované společně s dalšími biotransformačními enzymy, např. UDP-GT1
je indukovaná společně s některými izoformami cytochromu P-450.
Další informace
·
Přeměna a vylučování xenobiotik
Jiřina Lukášková, Petr
Schneiderka
recenzoval Jaroslav Racek