Choroby těžkých řetězců (heavy chain diseases, HCD) jsou lymfoproliferativní neoplastická onemocnění s produkcí monoklonálních, většinou neúplných těžkých řetězců; syntéza lehkých řetězců buď chybí, nebo - pokud je přítomná - nedochází ke spojení řetězců. Nejčastější je aHCD, méně častá gHCD; µHCD je vzácná. Vzhledem k velmi krátkému biologickému poločasu těžkých řetězců d a e se zdá jejich monoklonální produkce nepravděpodobná.
Monoklonální těžké řetězce při chorobě těžkých řetězců jsou neúplné, u každého nemocného zřejmě individuálně specifické, jejich velikost se obvykle pohybuje mezi polovinou až třemi čtvrtinami primární struktury odpovídajících kompletních řetězců; delece primární struktury postihují především variabilní doménu a terminální část konstantní domény, někdy je část řetězce nahrazena odlišným, individuálně specifickým sledem aminokyselin. Strukturní delece a změny de novo v primární struktuře monoklonálních těžkých řetězců u chorob těžkých řetězců znesnadňují jejich imunochemický průkaz. K analýze je vždy vhodné použít více a pokud možno velmi kvalitních antisér.
aHCD je nejčastější. Těžké řetězce v elektroforéze nevytvářejí typický monoklonální gradient, u aHCD lze u některých nemocných pozorovat při elektroforéze s vysokou rozlišovací schopností široký rozostřený gradient mezi α2 a β-globuliny, bývá průvodní hypoalbuminémie a hypogamaglobulinémie. V koncentrované moči lze u většiny nemocných detekovat α-řetězce. Bývá popisována vyšší asociace s lymfomy. Přítomnost těžkých řetězců v krvi bývá popisována u tzv. Mediterean Gut Disease
gHCD se vyskytuje mezi monoklonálními gamapatiemi s frekvencí asi 1:200 gamapatií. Postihuje spíše starší jedince (nad 50 let); klinicky se může manifestovat mnohočetnými lymfomy s postižením zejména hrudních a břišních lymfatických uzlin. V sérové elektroforéze u některých nemocných je možné pozorovat gradient g-HC mezi g– a β-globuliny a/nebo hypogamaglobulinémii, při imunofixační elektroforéze je někdy popisován homogenní gradient uvnitř precipitátu IgG-K, v moči bývají častěji pozorovány g těžké řetězce, je-li současně viditelný gradient v séru i moči, pak gradient v moči migruje méně anodicky než v séru. V moči nebývá exkrece lehkých řetězců ve formě Bence-Jonesovy proteinurie.
µHCD je popisována u jedinců nad 40 let věku, klinicky se prezentuje chronickou lymfatickou leukémií, hepatomegalií a/nebo splenomegalií. V elektroforéze nejsou µHC běžně pozorovány, může být hypogamaglobulinémie, hladiny imunoglobulinů bývají normální. Častěji bývá popisována exkrece Bence-Jonesovy bílkoviny do moče, a to typu K.
Další informace
Jana Granátová
recenze Miroslav Engliš
.