Diabetické
angiopatie je postižení cévní stěny u diabetika, charaketrizované nejprve funkčními
změnami (tzv. endotelovou dysfunkcí) a později morfologickými změnami.
Diabetická angiopatie je příčinou chronických následků (komplikací) diabetu. V
patogenezi endotelové dysfunkce se uplatňuje vystupňovaný oxidační stres v
mitochondriích endotelové buňky, který vzniká zvýšeným přesunem glukózy z krve
facilitovanou difuzí za účasti glukózového transportéru GLUT1. Oxidační stres
je pak akcelerátorem neenzymové glykace, polyolové a hexosaminové cesty, ale
též i aktivátorem proteinkinázy C, které se účastní dalších pochodů vedoucích k
patologii cévní stěny. Je-li vedle hyperglykémie
přítomna při diabetu ještě dyslipidemie (případně hyperlipoproteinemie),
obezita či arteriální hypertenze, dochází k vystupňování negativních vlivů na
cévní stěnu a k urychlenému rozvoji angiopatie. Proto diabetes
2. typu a zejména v rámci metabolického syndromu vede
k časným projevům aterosklerosy, neboť kombinace uvedených rizikových faktorů
se projeví především na arteriálním úseku řečiště.
Prevence diabetické angiopatie proto zahrnuje systematické hodnocení
laboratorních ukazatelů a snahu o jejich normalizaci pomocí cílené terapie
(metabolická kompenzace diabetu, dyslipidémie, arteriální hypertenze, obezity).
Studie tzv. medicíny založené na důkazech prokázaly účinnost racionálních
léčebných postupů a snížení rozvoje následků cévních změn.
Další informace:
Diabetes mellitus - diagnostika
Diabetes mellitus - klasifikace
Diabetes mellitus - komplikace
Dyslipoproteinémie u diabetes mellitus
Jan Škrha