Komplikace
diabetes mellitus jsou
Akutní komplikace
Hyperglykémie: akutně vzniklý deficit inzulinu vedoucí ke snížené
utilizaci glukosy v cílových tkáních vede k hyperglykemii, která bývá zpočátku
asymptomatická, kdežto následně je provázena klinickými projevy. Trvá-li hodiny
až dny, dochází k hyperglykemickému stavu s ketoacidózou nebo bez ní, který
může vyústit do diabetického komatu. Rozlišuje se ketoacidotické
diabetické koma a hyperosmolální diabetické koma.
Hypoglykemie je laboratorní a klinický pojem. Projevy vznikají důsledkem
nepoměru mezi zvýšeným účinkem inzulinu a potřebou organismu utilizovat
glukózu. Je-li nepoměr vystupňován, vzniká hypoglykemické
koma. Klinicky se manifestuje hypoglykémie stavem označovaným jako hypoglykemický syndrom.
Chronické
komplikace
Dlouhodobě působící hyperglykémie vyvolává řadu biochemických změn
(např. neenzymovou glykaci proteinů, akceleraci polyolové cesty přeměny glukosy
na fruktosu, aktivaci enzymů jako je proteinkináza C nebo zvýšený oxidační
stres) ale též i změn fyziologických (např. změny hemodynamiky v ledvinách). Ty
se pak podílejí jako patogenetické faktory na rozvoji funkčních a
morfologických odchylek tkání a orgánů.
Typickým cílovým orgánem pro účinek chronické hyperglykemie je céva.
Podle úseku postižení se rozlišují diabetické angiopatie na tzv. mikroangiopatie (zahrnující
stěnu kapilár, prekapilárního a postkapilárního úseku řečiště) a
makroangiopatie (změny velkých cév odpovídající aterosklerose).
Do obrazu mikroangiopatie patří diabetická retinopatie, nefropatie a
neuropatie. Mezi makroangiopatie se řadí ischemická choroba srdeční, cévní
mozkové příhody a ischemická choroba dolních končetin. Dlouhodobé změny
vyvolají nakonec selhání příslušných orgánů.
Další informace
Diabetes mellitus -
diagnostika
Diabetes mellitus -
klasifikace
Jan Škrha