Peptidy jsou sloučeniny vznikající kondenzací dvou nebo více aminokyselin (AK). Ty jsou vzájemně spojeny peptidovou vazbou (- CO - NH - ), kterou lze odvodit odštěpením vodíku z koncové aminoskupiny jedné aminokyseliny a hydroxylu (skupiny - OH) z karboxylové skupiny druhé aminokyseliny. Podle počtu vázaných aminokyselin dělíme peptidy na di-, tri-, atd. až oligopeptidy (do 10 AK) a polypeptidy. Polypeptidový řetězec je základem struktury bílkovin.

Mezi fyziologicky účinné peptidy patří řada hormonů, např. tripeptid tyreoliberin z hypothalamu, mozkové pentapeptidy enkefaliny, lineární nonapeptid bradykinin, cyklické nonapeptidy oxytocin a vasopresin (adiuretin). 39 aminokyselinových zbytků obsahuje adrenokortikotropní hormon (ACTH), 84 AK má proinsulin a z něj vzniká po odštěpení C-peptidu insulin s 51 AK. Také další peptidy hrají v organismu významnou roli: anserin a karnosin (dipeptidy přítomné ve svalstvu), glutathion (tripeptid, součást oxidoredukčního systému).

V rostlinné a živočišné říši se vyskytují peptidy, které známe jako toxické či obranné látky, např. amanitin a faloidin (oktapeptidy z muchomůrky hlíznaté), gramidicin S (cyklický dekapeptid, antibiotikum z Bacillus brevis), aktinomycin (cyklické antibiotikum a cytostatikum), apod.

 

 

Další informace:

·         Aminokyseliny

·         Peptidy

·         Struktura peptidu primární

·         Struktura peptidu sekundární

·         Struktura peptidu terciární

·         Struktura peptidu kvarterní

·         Proteiny

·         Struktura proteinů

 

 

 

recenzoval Petr Schneiderka