Genetickou
prevencí označujeme souhrn postupů, které předcházejí vzniku genetických
(i některých negenetických) poruch nebo rozvoji patologického fenotypu,
touto poruchou podmíněného.
·
Prevence primární – předchází vzniku postižené zygoty (např.
prekoncepční péče, eliminace teratogenů, dárcovství gamet při vysokém riziku
genetické poruchy)
·
Prevence sekundární – předchází narození postiženého jedince (např.
fetální medicína, ukončení těhotenství při průkazu či vysokém riziku genetické
poruchy plodu). Důležitým nástrojem sekundární genetické prevence je prenatální diagnostika a preimplantační diagnostika.
·
Prevence terciární – předchází rozvoji patologického fenotypu (např.
dietní léčba vrozených metabolických onemocnění).
Další
informace
· Klinická
genetika: základní pojmy
Ivan Šubrt