Enterální výživa je na rozdíl od výživy parenterální takový typ definované výživy, při které se tenkou sondou zavádí
živiny do střeva. Podávání enterální výživy farmaceutického charakteru tenkou
sondou do jejuna je velmi bezpečné. Při správně zavedené sondě je riziko
aspirace minimální a zlepšuje se i funkce střeva jako kritického orgánu,
poškozeného při hypoperfúzních stavech, sepsi nebo zánětlivých střevních
onemocněních. Přípravky enterální výživy musí splňovat četné požadavky – musí
mít vhodnou osmolalitu, poměrně přesně definované chemické a nutriční složení.
Enterální přípravky se
podobně u parenterální výživy dělí na přípravky, které jsou schopny zajistit
nutriční potřeby při normálních metabolických funkcích nemocného a na enterální
přípravky léčebné (orgánově specifické). Enterální výživy mohou mít různé
chemické složení:
Stejně jako u parenterální
výživy i v oblasti enterální výživy jsou vyvíjeny tzv. orgánově specifické
umělé výživy. Vychází se ze skutečnosti, že některé nutriční substráty ve
farmakologických dávkách působí příznivě v terapii určitých chorobných
stavů. Přípravy orgánově specifických přípravku enterální výživy vycházejí ze
stejných principů jako u přípravků pro parenterální výživu. Tak např. enterální
výživa pro terapii jaterního selhání je obohacena větvenými aminokyselinami a
naopak jsou redukovány koncentrace aromatických aminokyselin, dále jsou tyto
přípravky obohaceny o některé esenciální mastné kyseliny a fosfolipidy.
Enterální výživy, které jsou určeny pro pacienty se stresovým hladověním např.
v sepsi nebo po chirurgických výkonech mají relativně vyšší obsah dusíku
proteinů, opět jsou bohatěji zastoupeny větvené aminokyseliny. Jako zdroj
energie obsahují tyto druhy výživ MCT oleje a současně je snížený obsah
polynenasycených mastných kyselin.
Další informace
Klinická
biochemie v intenzivní péči
Pavel Živný