Juxtaglomerulární aparát je endokrinní systém ledviny, který je lokalizován
v blízkosti glomerulu v místech, kde aferentní a eferentní arteriola
přiléhají k distálnímu tubulu.
Juxtaglomerulární aparát je
strukturně nehomogenní a morfologicky nesouvislý komplex buněk v oblasti
glomerulárního hilu. Tyto buňky se procesu filtrace a resorpce bílkovin sice
přímo neúčastní, svou funkcí je však mohou významně ovlivňovat. Patří k nim
jednak granulované myoepiteliální buňky v tunika media vas afferens, vas
efferens a v extraglomerulárním mesangiu, jednak tubuloepiteliální buňky v
krátkém úseku pars convoluta distálního tubulu, která přiléhá k hilu glomerulu
a přibližuje se tam k myoepiteliálním buňkám. V tomto úseku tubulu je epitel
zřetelně vyšší, obsahuje bohatý Golgiho aparát a je označován jako macula
densa. Buňky macula densa jsou
specializovány k rozpoznání změn objemu tekutin a předávají tuto informaci
dalším specializovaným buňkám, kterým jsou hladké svalové buňky aferentních a
eferentních arteriol. Tyto buňky se nazývají juxtaglomerulární buňky a
transformovaly se do buněk s endokrinní aktivitou a produkují hormon
(enzym) renin.
Renin je produkován hrubým endoplasmatickým retikulem a
skladován ve velkých granulech. Předpokládá
se, že intenzitu průtoku a složení tekutiny v distálním tubulu ovlivňují buňky
macula densa prostřednictvím mediátorů, které řídí syntézu a sekreci reninu v
granulovaných i negranulovaných buňkách juxtaglomerulárního aparátu.
Na
obrázku symbol PT představuje proximální tubulus, symbol DT je pro distální tubulus, JG cells označuje
juxtaglomerulární buňky a macula je macula densa.
Aktivací
renin-angiotenzinového
systému se ovlivňuje kontraktilita mesangiálních buněk a může se
významně měnit průtok krve glomerulárními kapilárami i rozsah a vlastnosti
filtrační plochy a tím i transport bílkovin z plasmy do ultrafiltrátu.
Jako juxtraglomerulární
aparát se tedy označuje společný systém tvořený macula densa a
juxtaglomerulárními buňkami.
Další informace
Antonín Jabor, Miroslav
Engliš