Wolframův syndrom (autosomálně recesivní)
(Wolfram syndrome, DIDMOAD, WFS, OMIM 222300) je geneticky
podmíněné onemocnění s diabetem mellitem a atrofií optiku (základní
klasifikační známky), případně s diabetem insipidem a hluchotou, podmíněné
mutací wolframinu. Postiženým proteinem je Wolframin
(OMIM 606201).
Synonyma: Diabetes insipidus and mellitus with optic
atrophy and deafness
Dědičnost: AR
Gen: WFS1, lokus: 4p16.1
Klinické údaje: Základní poruchy (diabetes insipidus, diabetes
mellitus 1. typu, atropie optiku se slepotou a senzorineurální hluchota) určují
klinické příznaky. Minimálním diagnostickým kriteriem je diabetes mellitus a
atrofie optiku diagnostikovaný před 15. rokem života. První zjištěnou poruchou
je obvykle diabetes mellitus následovaný atrofií optiku (obvykle 1. dekáda
života, diabetes průměrně kolem 6. roku života, atrofie optiku kolem 10. roku),
diabetes insipidus (obvykle parciální centrální DI) a senzorineurální hluchota
(2. dekáda), abnormality vývodných cest močových (3. dekáda) a mnohočetné
neurologické příznaky z atrofií různých částí mozku jako např. cereberální
ataxie, myoklonické křeče, psychiatrická onemocnění (4. dekáda). Pacienti
umírají na respirační selhání centrálního původu (central sleep apnea) při
atrofii mozkového kmene ve čtvrté nebo dokonce třetí dekádě života. Frekvence
onemocnění je odhadována mezi 1/100000 až 1/700000 (homozygoti) s frekvencí
přenašečů mezi 1/175 až 1/354. Mezi příznaky onemocnění patří malý vzrůst,
kardiomyopatie, testikulární atrofie, mentální retardace, demence,
psychiatrická onemocnění, neurologické projevy (ataxie, záchvaty, tremor,
nystagmus a další), může být hypotyreóza, poruchy menstruačního cyklu, může se
vyskytnout sekundární adrenální insuficience. Hydronefróza, distenze měchýře
nebo hydroureter je způsobeny polyurií při diabetes insipidus. Vyskytuje se
anémie a trombocytopenie.Mohou se vyskytnout poruchy srdečního rytmu
(paroxysmální tachyarytmie). Důsledkem mutace wolframinu je posttranslační
porucha úpravy prekurzoru molekuly vazopresinu na úrovni nucleus supraopticus a
paraventricularis a následný deficit ADH (a centrální forma diabetes
insipidus), porucha tvorby inzulinu (diabetes mellitus 1. typu), porucha
metabolismu thiaminu (a anémie), atrofické změny různých částí mozku (na tomto
podkladě vzniká centrální hypotyreóza). Terapie podle příznaků, léčba DDAVP je
efektivní.
Existuje dále mitochondriální
syndrom Wolframův, jehož podkladem je delece mitochondriální DNA.
Laboratorní nález:
Polyurie, hyperglykémie,
megaloblastová nebo sideropenická anémie, trombocytopenie.
Geneticky podmíněné poruchy vnitřního
prostředí
Antonín Jabor