Mez
stanovitelnosti (Limit of quantification - LQ) je definována
jako nejnižší hodnota množství složky či analytu ve vzorku, kterou lze číselně
stanovit s přijatelnou hodnotou nejistoty
měření
(požadovanou nebo dohodnutou). Většinou se volí jako 6 . sbl
či 10 . sbl. Pak lze dosáhnout hodnoty CVQ = 10%
(německá norma DIN připouští až CVQ = 33%).
Určuje se dle vzorce:
LQ = kQ
. sQ
kde kQ je převrácená hodnota relativní směrodatné odchylky (tj.
při CV 15 % je hodnota kQ rovna
6,67) a sQ je
směrodatná odchylka v bodě meze
stanovitelnosti.
Hodnota požadované nejistoty vyjádřené jako CV však kolísá
v různých metrologických literárních pramenech v intervalu od 10% do
33%.
V klinických laboratořích se obvykle používá požadované hodnoty nejistoty vyjádřené jako reprodukovatelnost CVQ
= 20 %. V tomto
případě jde o empirickou, konsenzem určenou hodnotu, která nemá sice exaktní
charakter, nicméně je v praxi velmi užitečná. Označuje se zejména
v imunochemii jako funkční
citlivost. V imunochemii a molekulární biologii se pojmy funkční
citlivost (čili obdoba meze stanovitelnosti) a analytická citlivost bohužel
zaměňují zcela běžně.
Praktické aspekty
hodnot meze stanovitelnosti v klinické laboratoři
Kvantitativní stanovení v oblasti pod mezí stanovitelnosti nemá
význam (poznámka: existují však nové analytické práce a analytické statistické
programy (D.L.Massart a spol.), které vhodnou volbou počtu měření a
statistickými výpočty umožňují pracovat na a pod hranicí meze stanovitelnosti).
Provádí-li se, dochází ke kvantifikaci nesmyslně nízkých hodnot množství či
koncentrací (bilirubin v krevním séru, kreatinin v séru u dětí,
celková bílkovina v moči). Správné a logické je prezentovat výsledky nižší
než LQ ve formě nerovnosti:
cvzorku < LQ
kde cvzorku
je hodnota obsahu či množství na hranici meze stanovitelnosti či pod ní.
V praxi je často mez stanovitelnosti nahrazena hodnotou nejnižšího
kalibrátoru, který je pro měření k dispozici a hodnoty neznámých vzorků
nižší než jeho koncentrace bývají prezentovány formou výše uvedené nerovnosti.
Grafické znázornění uvádí následující obrázek, a to jak pro mez detekce
a mez stanovitelnosti, tak i pro pracovní rozsah měření.

Stanovení hodnoty
meze stanovitelnosti v laboratoři
Vhodnou metodou je zjištění profilu přesnosti, kdy jsou na osu x
vynášeny hodnoty CV% (reprodukovatelnosti) a na osu y hodnoty množství či
koncentrace. Pak například koncentraci korespondující s hodnotou CV = 20
%, lze považovat za mez stanovitelnosti. Experiment se provádí se souborem
vzorků pacientů s hodnotami obsahu či koncentrace v okolí, pod a nad
předpokládanou hodnotou meze stanovitelnosti. Namísto vzorků pacientů se běžně
používá, zejména v menších laboratořích s nízkým počtem vzorků,
jejich směsí (pool).
Existuje též řada analytických statistických programů k výpočtům
jak meze stanovitelnosti, tak meze
detekce i pracovního rozsah měření. Některé programy
uvedené znaky jinak definují a obvykle vypočítávají z vhodně provedené
kalibrační křivky (např. QCExpert).
Další informace
Statistické postupy v
laboratorní medicíně
Bedřich Friedecký,
Josef Kratochvíla, recenzoval Zdenek Kubíček
.