Vazba léčiv na proteiny může ovlivnit výběr analytické metody,
způsob monitorování i interpretaci. Při stanovování hladin léků měříme
zpravidla celkovou koncentraci léku v krvi. Tato hodnota je součet vázané
a volné frakce léku. Pouze volná část léku je však farmakologicky aktivní a
schopná eliminace. Vázaná část je neaktivní a pro některé léky je největší
částí naměřené hodnoty. Při snížení vazby na bílkoviny dochází k vzestupu volné
frakce látky, zatímco celková naměřená koncentrace zůstává nezměněna.
Ke změně vazby může přispívat:
|
interakce mezi léky |
Mnohé látky soutěží o stejná vazebná místa na plazmatické bílkovině.
Jedná se o saturabilní charakter vazebných interakcí. Působením látky se
silnější vazebnou afinitou k příslušnému proteinu může dojít k vytěsnění
molekul léčiva na bílkovinu již vázaného. Vytěsnění mohou způsobit látky,
vyskytující se za normálních, popř. patologických podmínek v organismu
(neesterifikované mastné kyseliny, bilirubin) a nebo léčiva navzájem.
Kyselina valproová soutěží s fenytoinem o stejná vazebná místa na
plazmatických bílkovinách. Pokud jsou oba léky podány stejnému pacientovi,
sníží se podíl vázané frakce fenytoinu. Volná frakce fenytoinu se zvyšuje na
dvojnásobek, ale celková koncentrace fenytoinu v séru se v důsledku zvýšené
clearance tohoto léčiva sníží. |
|
fyziologický
a patologický stav pacienta |
Koncentrace albuminu v plazmě mohou být také
alterovány při některých fyziologických (těhotenství, stáří, novorozenci) a
patologických stavech (cirhóza nebo jaterní onemocnění s poruchou
proteosyntézy, jaterní absces, nefrotický syndrom, malnutrice, akutní infekční a zánětlivé
procesy, traumata, včetně fraktur, popáleniny, stavy po rozsáhlejších
chirurgických výkonech, chronické renální selhání, hyperthyreóza, akutní
infarkt myokardu, malignity s kachexií, cystická fibróza). Koncentrace
albuminu v plazmě se zvyšuje při stavech dehydratace. |
|
Změny vazby u bazických léků lze očekávat při
stavech se změnami koncentrace alfa-1-kyselého glykoproteinu (stres, po chirurgických
výkonech, traumata, akutní infarkt myokardu, zánětlivá onemocnění - infekční
nemoci, revmatoidní artritida, M. Crohn, popáleniny, onemocnění ledvin,
malignity, stáří, obezita, plicní edém, iktus) |
Všeobecně
se však soudí, že k tomu, aby se změna vaznosti projevila dostatečně výrazně i
v klinických podmínkách, musí se jednat o léčiva s dostatečně silnou vazbou (>90 %), která mají relativně malý distribuční objem (<0,5 l/kg). Jedině u léčiv, která se silně váží, může vytěsněním vzniknout
výrazná změna ve volném podílu léčiva a jedině malý distribuční objem zaručuje,
aby se tato změna projevila výrazně i na koncentraci volného léčiva. Kromě toho
je nutno brát v úvahu, že i za těchto podmínek může být změna účinku léčiva v
důsledku zvýšené koncentrace jeho volné složky v plazmě jen krátkodobá a
přechodná, protože zvýšená koncentrace volné složky může vést k urychlení
vylučování léčiva.
Další informace:
Milada Halačová
.