Membránové lipidy tvoří fosfolipidy, glykolipidy a cholesterol. Mají amfipatické molekuly tzn. jak s
hydrofobním tak s hydrofilním koncem. Tvoří dvojvrstvu ve vodním prostředí.
Membránové lipidy vykazují laterální difuzi tj. z jedné strany na druhou nebo
translační pohyb a ohyb. Laterální pohyb je velmi rychlý, výměna mezi
sousedními molekulami trvá jen 1 µs, flexní pohyb (ohyb) fosfolipidové molekuly
je největší o hydrofobní části, která oponuje hydrofilnímu konci. Ohyb je větší
u molekuly s nenasycenými mastnými kyselinami, protože nasycené mastné kyseliny
mají cis-konfiguraci dvojné vazby, která omezuje ohýbání. Rovněž
cholesterol omezuje translaci i flexi. Fosfolipidy v pravém slova smyslu
nepřeskakují „sem tam" tj. z jedné strany dvojvrstvy na druhou; pakliže se
tak stane, trvá to hodiny. Fosfolipidy jsou v plasmatické membráně rozloženy
asymetricky. Cholinové fosfolipidy tvoří vnější stranu dvojvrstvy,
aminofosfolipidy vnitřní (cytoplasmatickou). Glykolipidy se nalézají na vnější straně s jejich cukernou složkou
vyčnívající z povrchu buňky. Oligosacharidový komplex má co činit s interakcí
buňka-buňka. Fosfolipidy mohou vykazovat v membráně tři druhy pohybu: rotaci,
laterální pohyb, přeskakování („flip-flop") (jen vzácně).
Další informace:
· Biologické membrány: vlastnosti a složení