V regulaci motility gastrointestinálního traktu (i dalších funkcích), se uplatňuje vliv autonomního nervstva.
Sympatikus – jeho pregangliová vlákna vystupují z oblasti 5. – 12. hrudního a 1. – 3. bederního segmentu a jsou v oblasti prevertebrálních ganglií přepojovány na vlákna postgangliová, která následně inervují především cévy. Mediátorem postgangliových vláken je především noradrenalin. Vliv sympatických vláken na hladkou svalovinu trávicí trubice není nijak významný, výjimkou je hladká svalovina sfinkterů (dolní jícnový svěrač – kardie a pylorus), která funkčně člení jednotlivé části zaživací trubice (sfinkter jako část hladké svaloviny zažívacího traktu není přesně morfologicky ohraničená jednotka, jedná se o část hladké svaloviny se zvýšenou afinitou k mediatorům autonomní plexu). Účinek je zprostředkován přes a-1 receptory. Celkově můžeme vliv sympatiku označit za blokující (inhibující) vzrušivé – excitační neurony autonomního plexu zaživací trubice.
Parasympatikus, přesněji vlákna inervující trávicí trubici, přicházejí z mozkového kmene cestou n. glossopharyngeus (žlázy příušní), n. facialis (dolní čelist a podjazykový prostor), a n. vagus (jícen, žaludek, tenké střevo, proximální část tlustého střeva, játra, žlučové cesty, slinivka břišní). Parasympatická vlákna oblasti křížové (nn. splachnici pelvini) inervují oblast sestupné části tlustého střeva, sigmatu a oblasti rekta. Stovky pregangliovch vláken končí na gangliích intraluminálního plexu trávicí trubice i na gangliích parenchymu slinných žláz i jater. Mediátorem pregangliových vláken je acetylcholin s afinitou k nikotinovým receptorům. Acetylcholin je současně také mediátorem postgangliových vláken parasympatiku, kde ovlivňuje efektorové buňky s muskarinovými receptory.
Parasympatická postgangliová vlákna se vyznačují excitačními účinky, kdy zvyšují především motilitu a sekreci střeva.
Po přijetí stravy se dostavuje postprandiální motilita, která celkově sestává z několika typů pohybů.
Propulsní peristaltika je typická pro jícen, žaludek i tenké střevo. Vyznačuje se tím, že ve vzdálenosti 20 – 30 cm směrem aborálním povolí cirkulární svalovina trávicí trubice a naopak se zvýší tonus svaloviny podélné. Ve směru orálním pak v odstupech asi 2 mm dochází naopak ke kontrakci kruhové – cirkulární svaloviny a povolení svaloviny podélné. Toto střídání kontrakce cirkulární svaloviny vyvolá propulsní, vlnovitý pohyb, který pokračuje na žaludek a střevo. Složka propulsní vede k transportu, nepropulsní složka vede k promísení přijaté stravy.
Za promísení rozmělněné a natrávené stravy jsou zodpovědné další pohyby – segmentace a kývavé pohyby.
Segmentace je pohyb typický pro tenké a tlusté střevo a má za úkol promísení obsahu střevního.
Kývavé pohyby mají za cíl posun obsahu střevního podél stěny střeva, čímž zvyšují dostupnost substrátů pro střevní resorpci.
K úplnosti nutno dodat, že střevní pohyby se vyskytují i v období, kdy je střevo prázdné, jedná se o aktivitu, nazývanou - interdigestivní motorická aktivita. Zatímco první fáze této aktivity je fáze klidu a trvá okolo 1 hodiny, na ni navazuje motorická nijak přesně orientovaná fáze v délce okolo 30 minut, po níž následuje motorická aktivita. Tento tzv. myoelektrický motorický komplex začíná v oblasti antra žaludku s frekvencí 10 – 12 za minutu, ve dvanáctníku je charakterizován salvami akčních potenciálů, které se vyznačují pohybem tekutého obsahu a plynů. Navenek se pohyb může projevit škroukáním; proběhne celým tenkým střevem až k ileu, přičemž se jej účastní i sfinktery (kardie, pyloru, svěrače extrahepatických žlučových cest). Po dosažení ilea (rychlost se pohybuje okolo 6 – 8 cm/minutu) v horních oddílech tenkého střeva, v dolních oddílech začíná tento cyklus přibližně po 100 minutách znovu ryhlostí 2 cm/minutu. Tak je zajištěn „jakýsi pomyslný“ úklid střeva po jídle, kdy na čele této motorické fronty jsou unášeny zbytky potravy, shluky bakterií, ale například také na kyselinu chlorovodíkovu acidorezistentní tobolky léčiv. Tímto mechanismem je zamezeno osídlení střeva bakteriemi. Při poruše tohoto motorického komplexu může dojít k patologickému osídlení tenkého střeva bakteriemi.
Celkově můžeme shrnout, že je to právě motilita střevní, její neporušenost, integrita jednotlivých dějů i jejich vzájemná návaznost, která ovlivňuje nejenom procesy trávení a resorpce ve střevě, ale také spolurozhoduje o řadě symptomů a projevů, které jsou příčinou stesků řady nemocných ať už u lékaře, nebo v lékárně.
Literatura
1. Boulpaep EL.: Medical physiology. Philadelphia, Saunders 2003: 1319 s.
2. Deetjen P, Speckmann EJ, Hescheler J.: Physiologie. München, Urban & Fischer 2005: 944 s.
3. Costanzo LS: Physiology. Philadelphia, Saunders 2006: 490 s.
4. Guyton AC, Hall JE.: Textbook of medical physiology. Philadelphia, W. B. Saunders company 2000: 1064 s.
5. Schmidt RF, Lang F, Thews G. Physiologie des Menschen mit Pathophysiologie. Heidelberg, Springer 2005: 994 s.
Další informace
Fyziologie gastrointestinálního traktu
Zdeněk Wilhelm
Peter Hegyi