Funkce jaterního parenchymu
Jaterní tkáň se účastní řady významných biochemických reakcí. Jedná se o metabolismus sacharidů, lipidů, proteinů i látek, obsahujících dusík, metabolismus steroidů. Navíc je v jaterním parenchymu syntetizována celá řada významných proteinů, systém kalikrein-kininový. Z jaterních buněk jsou uvolňovány za 6 – 48 hodin po výskytu lokální zánětlivé reakce tzv. proteiny akutní fáze, přičemž za vyvolávající faktor se uvádí zvýšené vylučování interleukinu IL-6, IL-1. Nezanedbatelná je také funkce zásobní, imunologická, ovlivnění krevní srážlivosti.
Většina funkcí jaterního parenchymu vyžaduje značnou část energie. Nepřekvapí vysoké zastoupení mitochondrií, připadajících na jednu buňku (až 2 000; mitochondrie tvoří až 18 % podíl buněčného objemu).
Přehled nejdůležitějších metabolických funkcí jater:
|
metabolismus sacharidů
|
- glykogen (homeostáza koncentrace glukózy v krvi, hormonální regulace glykogensyntézy a glykogenolýzy) - glukóza (homeostáza koncentrace glukózy tvorbou glukózy z neglukózových zdrojů) - galaktóza (utilizace galaktózy z laktózy, biosyntéza z galaktózy) - fruktóza (její tvorba z disacharidu sacharózy) |
|
metabolismus lipidů
|
- lipoproteidy (syntéza i odbourávání VLDL, LDL, HDL) - mastné kyseliny (syntéza ketolátek při beta oxidaci mastných kyselin) - cholesterol (syntéza cholesterolu v závislosti na jeho exokrinním příjmu) - tvorba žluči (naprosto nezbytná pro digesci a resorpci lipidů a vitaminů rozpustných v tucích ze střeva) - tvorba tukových zásob |
|
metabolismus sloučenin dusíku
|
- aminokyseliny (syntéza neesenciálních aminokyselin, odbourávání esenciálních i neesenciálních aminokyselin, dekarboxylace aminokyselin na biogenní aminy) - močovina (syntéza) - kreatin |
|
syntéza důležitých proteinů organismu
|
- albumin (denně až 50 g) - angiotensinogen - alfa-1-fetoprotein - orosomukoid - alfa-1-antichymotripsin - ceruloplazmin - faktory krevního srážení I, II, V, VII, VIII, IX, X, XI, XII - inhibitory koagulace (alfa1-antitrypsin, antitrombin III, alfa2-makroglobulin, protein S, protein C) - fibrinolitické faktory (plasminogen) - inhibitory fibrinolýzy (alfa2-antiplasmin) - transportní proteiny (ceruloplazmin, globulin vážící kortikosteroid, růstový hormon /GH/-protein, haptoglobin, hemopexin, insulin-like growth hormon /IGF/ -protein, protein vážící retinol, globulin vážící pohlavní hormony, globulin vážící tyreoidální hormony, transferin, transthyretin, protein vážící D vitamin) - apolipoproteiny (apo A-I, Apo A-II, Apo A-IV, Apo B-100, Apo C-II, Apo D, Apo E) - erytropoetin |
|
syntéza proteinů akutní fáze
|
- faktory krevního srážení (především pro-trombin a fibrinogen) - komplementový systém (C1 – C9) - kalikrein-kininový-systém (prekalikrein) - inhibitory proteináz (alfa-1- antitrypsin, alfa-1-antichymotripsin) - opsoniny (C-reaktivní protein) |
|
metabolismus steroidů - inaktivace a exkrece
|
- aldosteronu - glukokortikoidů - estrogenu - progesteronu - testosteronu |
|
skladování některých vitaminů a mikronutrientů
|
- vitamin A - vitamin E - vitamin K - vitamin B1 - vitamin B6 - vitamin B12 - měď - železo - aktivace vitaminu D |
|
|
|
|
|
|
|
|
Literatura
1. Boulpaep EL.: Medical physiology. Philadelphia, Saunders 2003: 1319 s.
2. Deetjen P, Speckmann EJ, Hescheler J.: Physiologie. München, Urban & Fischer 2005: 944 s.
3. Costanzo LS: Physiology. Philadelphia, Saunders 2006: 490 s.
4. Löffler G.: Basiswissen Biochemie mit Pathobiochemie. Berlin, Springer 2001, 754 s.
1. 5. Schmidt RF, Lang F, Thews G. Physiologie des Menschen mit Pathophysiologie. Heidelberg, Springer 2005: 994 s.
Další informace
Zdeněk Wilhelm
Peter Hegyi