Systém natriuretických peptidů je
hormonální systém zahrnující osu
(mozek) – srdce –
(plíce) – (cévy) – ledviny.
Význam natriuretických
peptidů spočívá především v regulaci vylučování sodného kationtu ledvinami
a v modulaci cévního tonu. Do rodiny natriuretických peptidů patří
atriální natriuretický peptid ( ANP, secernovaný
myokardiálními buňkami srdečních síní)), natriuretický peptid typu B (BNP, secernovaný mozkem a myocyty srdečních komor),
natriuretický peptidu typu C (CNP, produkovaný a
působící lokálně v cévách) a urodilatin (produkovaný a
působící lokálně v ledvinách).
Natriuretické peptidy
zajišťují zvýšenou eliminaci sodného kationtu, zvýšení diurézy, vazodilataci,
bronchodilataci a další efekty. Účinek na cévy se tedy liší od dalších látek
s natriuretickými účinky, kterými jsou digoxinu podobné imunoreaktivní
substance (DLIS), působící jako vazokonstriktory.
Konečným účinkem DLIS je totiž ovlivnění sodíkové pumpy.
Natriuretické peptidy
ovlivňují vylučování antidiuretického hormonu (ADH, vasopresinu)
a zasahují tak do systému ADH - ledviny. Systém
renin-angiotenzin-aldosteron má dva principiální efekty: změna cévního tonu a
změna vylučování sodného kationtu ledvinami.
Další informace
Antonín Jabor