HDL lipoproteinové částice vznikají dvojím mechanismem:
· syntézou „de novo“: v hepatocytech a enterocytech je syntetizován apolipoprotein A-I, který v krevní cirkulaci na sebe váže fosfolipidy a volný cholesterol z povrchu buněk (efflux je zprostředkován transportním proteinem ABCA1.
· odtržením povrchových struktur chylomiker, a pravděpodobně i VLDL při jejich katabolismu v krvi.
Jejich základní vlastnosti jsou v následující tabulce:
|
Hustota (g/ml) |
Velikost (Å ) |
ELFO mobilita |
Obsah cholesterolu |
Obsah triacylglycerolů |
Obsah fosfolipidů |
Obsah bílkovin- apolipoproteinů |
|
> 1,12 |
75-100 |
a |
19 % |
4 % |
38 % |
39 % |
· zajišťují tzv. reverzní transport cholesterolu z periferních tkání a cévní stěny do jater
· odebírají volný cholesterol z povrchu ostatních lipoproteinů, esterifikují ho a vracejí zpět výměnou za triacylglyceroly
· jsou zásobárnou apolipoproteinu E a apolipoproteinů C pro ostatní lipoproteiny
Nascentní HDL diskoidního tvaru odebírají volný cholesterol z povrchu buněk a lipoproteinů. Efflux volného cholesterolu je zprostředkován bilkovinným transportérem ABCA1. Za katalýzy LCAT ho esterifikují za vzniku sférické částice HDL3. (zdrojem mastných kyselin pro esterifikaci cholesterolu je licithin, na tomto transportu se podílí PLTP a CETP.
Další akvizicí cholesterolu vzniká větší sférická HDL2a, která předává esterifikovaný cholesterol lipoproteinům bohatých triacylglyceroly výměnou za triacylglyceroly. Tato výměna triacylglycerolů za esterifikovaný cholesterolu je zprostředkována bílkovinou CETP. Tím vzniká částice HDL2b, která může mít dvojí osud:
· je vázána specifickým HDL receptorem (receptor pro apolipoprotein A-I) na povrchu hepatocytu
· účinkem jaterní lipázy jsou z ní triacylglyceroly odštěpeny a vzniká zpět částice HDL3
Vztah HDL k ateroskleróze: HDL působí protektivně před rozvojem aterosklerózy těmito mechanismy:
- zajišťují reverzní transport cholesterolu
- chrání LDL částice před oxidativní modifikací (klíčovou úlohu zde hraje zřejmě enzym paraoxonáza 1)
- stimulují syntézu oxidu dusnatého v cévním endotelu
Další informace:
Vladimír Soška
recenzoval Jan Buryška