Vysoce efektivní energetický metabolismus myokardu je předkladem zvládnutí nároků, které jsou na myokard kladeny. Myokard je díky nepřetržité práci jedním z orgánů významně závislých na trvalé dodávce energie. V srdci se recykluje 6 kg ATP za den, tedy asi 20 – 30 x více než je jeho hmotnost. Denně srdce vykoná kolem 100 000 tepů a přečerpá 10 tun krve. Přitom v srdci nejsou žádné významné energetické zásoby, hlavními zdroji pro svalovou práci (pro interakci aktinu a myosinu) jsou mastné kyseliny a glukóza. Při srdečním selhání je tedy jeden z významných faktorů neschopnost produkce dostatečného množství energie.
Energetický metabolismus myokardu lze schématicky rozdělit na
Utilizace substrátů znamená využití mastných kyselin a glukózy, které se prostřednictvím transportéru mastných kyselin a transportéru GLUT4 dostávají do buněk. V cytoplazmě probíhají obecné biochemické pochody – glykolýza a betaoxidace. Produktem je acetylCoA, který vstupuje do Krebsova cyklu. Ten poskytuje CO2 a NADH2 (a další meziprodukty). V mitochondriích jsou v oxidativní fosforylaci prostřednictvím respiračního řetězce přeneseny elektrony, vzniká voda a regeneruje NAD+. Konečně třetím mechanismem je transport a utilizace ATP. Protože ATP neprochází mitochondriální membránou, existuje přenašečový kreatinkinázový systém. Mitochondriální kreatinkináza (CK) zajistí přenos energie mezi ATP a kreatinem. Vznikne kreatinfosfát, jeho molekula je menší než molekula ATP, a ten difunduje do myofibril. Zde je myofibriální CK, která přenese energii z kreatinfosfátu na ADP za vzniku ATP, který je využit pro svalovou kontrakci.
Další informace
Srdeční selhání - laboratorní nálezy
Srdeční selhání - aktivace RAAS
Srdeční selhání - aktivace sympatiku
Srdeční selhání - neosmotická stimulace ADH
Diabetes mellitus - klasifikace
Biochemické markery poškození myokardu
Antonín Jabor