Příčiny: nadměrný příjem či úhrada ztrát Mg2+ při akutním či chronickém renálním selhání, Mg2+ obsahující antacida či léky užívané při léčbě katarakty. Hypermagnezémie je obecně v nemocniční populaci, s výjimkou syndromu renálního selhání, vzácná. Avšak hodnocení nálezů S_Mg ve velké londýnské nemocnici Guy´s Hospital prokázalo hypermagnezémii ve 27 % cíleně požadovaných vyšetření. Největší frekvence těchto nálezů byla z nefrologie, hrudní a srdeční chirurgie a u akutních infarktů myokardu. Nemocní s vyšší magnezémií měli v 73 % zhoršené renální funkce.
Příznaky: záleží na koncentraci. Při S_Mg celkovém 1,5-2,5 mmol/l je to nausea, zvracení, letargie, kůže je zarudlá a teplá, je hypotenze a bradykardie. Při hodnotách 2,5-5 mmol/l se projevuje respirační deprese, snížené reflexy. Při hodnotách >5 mmol/l hrozí asystolie, zástava dechu a koma. Změny EKG: Prodloužení intervalu P-Q, rozšíření QRS a amplitudy T vlny, v extremních případech A-V blokáda.
Léčba: kličková diuretika jsou efektivní za předpokladu adekvátního zavodnění a dobrých renálních funkcí. Předávkování Mg u chronického renálního selhání – léčba dialýzou s dialyzátem bez Mg2+. Ca-glukonát i.v. (1g/3 min.) Působí rychle jako antagonista u život ohrožující hypermagnezémie. Je nutné současné monitorování cirkulace a respirace.
Další informace
Klinická biochemie u starších osob
Hypomagnezémie u starších osob
Vodní a solný metabolismus u starších osob
Poruchy acidobazické rovnováhy u starších osob
Antonín Kazda
Recenze Antonín Jabor