Vitamín C: biologické tekutiny

Vitamín C vbiologických materiálech

 

Doporučené denní dávky:

	muži (mg)	ženy	parenterální potřeba/24 hod
věk < 50 let	100	60	100
věk > 50 let	90	75

Zásoby vitamínu jsou v organismu na 30 – 45 dnů.

 

Fyziologické hodnoty:

Vitamín C v séru: 34 - 114 µmo/l

Vitamín C v leukocytech: 20 – 53 µg/10⁸ leukocytů (1,14 – 3,00 fmol/leukocyt)

 

Denní kolísání sérových koncentrací je okolo 25 %, nejvyšší koncentrace je dosahováno časně ráno, v průběhu dne klesá, nejvyšší je v letních měsících, nejnižší v zimě. U žen jsou nejvyšší koncentrace v období ovulace.

 

Zvýšená potřeba příjmu vitamínu C:

·       Těhotenství, kojení (vitamín C přechází do mateřského mléka)

·       Chirurgické onemocnění, polytraumata, popáleniny

·       Onkologické onemocnění, ionizující záření

·       Parenterální výživa

·       Podávání vyšších dávek vitamínu E

·       Kuřáci

·       Prolongovaný stress

·       Chronické infekce

·       Dlouhodobá chladová expozice

·       Hyperthyreóza

·       Hemodialýza

·       AIDS

·       Alkoholismus

·       Otravy těžkými kovy

·       Kožní onemocnění

·       Ateroskleróza

 

Snížené hodnoty v séru způsobují:

Abusus alkoholu, anemie, febrilní stavy, hemodialýza, hyperthyreoidismus, kouření, malabsorpce, nádory, obezita, infekční onemocnění akutní i chronická, zánětlivá a reumatoidní onemocnění, otravy těžkými kovy, nadměrný příjem železa, skorbut, steatorhea, stres, těhotenství.

 

Snížené hodnoty v bílých krvinkách mohou být důsledkem:

Gastroduodenálního onemocnění, peptického vředu, skorbutu, postoperativního stavu.

 

Podávání vitamínu C může ovlivnit řadu biochemických hodnot, příklady jsou uvedeny v tabulce:

v séru
	↑ oxaláty
	↓ TAG
	↓ kyselina močová
v moči	↑ glukóza (falešně)
	↑ hemoglobin
	↑ kyselina močová
	krystaly – cystin, oxaláty, uráty
ve stolici	↑ krev

 

Lékové interakce a fyzikální inkompatibility

·       Vyšší dávky vitamínu C mohou snižovat pH moči a ovlivňovat tak renální tubulární reabsorpci kyselých a bazických léčiv.

·       Vysoké dávky vitamínu C podávané dlouhodobě mohou interferovat s interakcí disulfiram-alkohol.

·       Dávky 10 a více g vitamínu C mohou oslabovat vsrřebávání kumarinových a indandionových antikoagulancií v gastrointestinálním traktu.

·       Plazmatickou hladinu vitamínu C snižuje také kyselina acetylosalicylová, aminopyrin, barbituráty,.p.o. kontraceptiva s obsahem estrogenů.

 

Riziko podávání vitamínu C

·       Na možnou interferenci se stanovením glukózy je třeba brát zřetel při diagnostice a terapii diabetu mellitu.

·       U pacientů s deficitem Glc-6P-DH mohou vysoké dávky vitamínu C způsobit hemolytickou anémii.

·       Při hyperoxalurii, oxalóze nebo ledvinných kamenech mohou vyšší dávky tohoto vitamínu zvyšovat riziko precipitace oxalátových kamenů v močových cestách (viz též Urolitiáza: hyperoxalurie, chemické složení konkrementů)

·       Existují také případy přecitlivělosti na kyselinu askorbovou.

 

Protože vitamín C působí v relaci s ostatními antioxidanty, je i jeho suplementace u nemocí doprovázených oxidačním stresem ( viz též  Volné kyslíkové radikály: ochranné mechanismy) doporučována v rámci kombinovaných preparátů (Racek et al., 2000). Rychlá přeměna askorbové na dehydroaskorbovou kyselinu při pH 7 se projevuje se většině preparátů vitamínu C, dehydroaskorbová kyselina je zde přítomna jako důsledek expozice kyseliny askorbové vzduchu, teplu nebo světlu.

 

Toxické projevy kyseliny askorbové nebyly pozorovány, ve velmi vysokých dávkách (5 – 15 g/den) ale může vyvolat nespavost, průjem, nauzeu až žaludeční křeče nebo vyrážku. Při dlouhodobém podávání vysokých dávek (2 – 3 g/den) se projevuje osmotická diuréza. Po náhlém vysazení se projevuje sklon k avitamínóze. Častěji než těžké avitamínózy se vyskytují občasné hypovitamínózy, např. jarní únava, krvácení z dásní, vysychání pokožky, stavy po infekčních chorobách apod.

 

Další informace

·        Vitamíny

·        Vitamin C

·        Vitamín C: metody

·        Vitamíny rozp. ve vodě

·        Stopové prvky

·        Fyziologie a biochemie výživy

 

Literatura

Biesalski H.K., Köhrle J., Schümann K.: Vitamíne, Spurenelemente und Mineralsoffe. Thieme Stuttgart 2002, 774.

Delvin T. M.: Textbook of biochemistry with clinical correlations. Wiley-Liss, New York 2002, 1216 s.

Mark V., Cantor T., Mesko D., Pullman R., Nosalova G.: Differential diagnosis by laboratory medicine. Springer, Berlin 2002, 1098 s.

Suter P. M.: Checkliste Ernährung. Georg Thieme Verlag, Stuttgart 2002, 434 s.

Van Way C. W., Ireton-Jones C.: Nutition secrets. Hanley a Belfus, Philadelphia, 2004, 284 s.

Racek J, Holeček V a Trefil L. Antioxidační vlastnosti kyseliny askorbové. Čas Lék čes 2000; 139 (19): 583-587.

Zadák Z.: Výživa v intenzivní péči. Grada Publishing, Praha 2002, 496 s.

 

Zdeněk Wilhelm, Jaroslava Vávrová