Intenzita světla je dána střední hodnotou čtverce intenzity elektrického pole E elektromagnetické vlny. Závisí na amplitudě vektoru vlny. Obecně platí, že směr intenzity elektrického pole, směr intenzity magnetického pole a směr světelného paprsku jsou na sebe navzájem kolmé, což vyhovuje požadavku příčného elektromagnetického vlnění.
Intenzita paprsku
Elektrický signál z detektorů světla ( Detektor světla plošný, Fotodioda, Fotonka) je úměrný E02. Do detektoru vstupuje světlo kolmo na otvor plochy S a platí tedy:
elektrický signál = C(λ)E02 S
kde C je konstanta úměrnosti závislá na citlivosti detektoru a na vlnové délce světla. Intenzita světla I je definovaná jako tok energie jednotkovou plochou (jednotka W/m2 ) a je úměrná E02.

a) Otvor detektoru je mnohem větší než průřez svazku. Celý svazek paprsků pak vždy dopadá do detektoru.
b) Otvor detektoru je mnohem menší než průřez svazku, jak při měření dopadajícího, tak odraženého svazku. Údaj se vztahuje vždy jen k úzkému svazku paprsků.
.