Popis mikroskopu

Mikroskop se skládá z:

Optická soustava je složena ze tří hlavních součástí:

Objektiv vytváří zvětšený, skutečný a převrácený obraz předmětu, který se klade za jeho předmětové ohnisko ve vzdálenosti optické délky od obrazového ohniska.
Okulár umožňuje pozorování obrazu pouhým okem. Předmětem pro okulár se stává obraz vytvořený objektivem. Okulár tento obraz mění na zvětšený, převrácený a zdánlivý. Pro běžné pozorování se u mikroskopu využívá okuláru Huygensova. Okulár je složen ze dvou ploskovypuklých čoček obrácených rovinnými plochami k oku. První z obou čoček, bližší k oku, se nazývá čočka oční, druhá má název kolektiv. V měřicích mikroskopech se často užívá okuláru Ramsdenova. Pro náročnější účely se užívá složitějších typů okulárů např. okuláry periplantické nebo ortoskopické. Pro měřicí úkoly se kromě již popsaných okulárních mikrometrů často používají tzv. měřicí okuláry, které dovolují použít většího zvětšení a zorného pole.
Tubus nastavuje vzájemné polohy objektivu a okuláru. Optická délka tubusu leží obvykle v rozmezí hodnot 150 až 200 mm. Konstrukce optických soustav také závisí na způsobu využití mikroskopu:

Osvětlovací soustava - zajišťuje osvětlení pozorovaného předmětu:

Mikroskopem můžeme pozorovat předměty průhledné i neprůhledné. V prvním případě se předmět osvětluje procházejícím světlem a v druhém případě světlem odraženým.
Konstrukce osvětlovací soustavy závisí na tom, k jakému druhu pozorování bude mikroskop použit. Především záleží na tom, půjde-li o pozorování v procházejícím (viz schema mikroskopu na průchod světla) nebo v odraženém světle (viz schema mikroskopu na odraz). Kromě toho je v obou případech možné konstruovat osvětlovací soustavu pro práci v tmavém nebo ve světlém poli.

Velmi často jsou mikroskopy zařízeny pro práci v polarizovaném světle, v takovém případě bývají osvětlovací soustavy vybaveny polarizátorem (snižuje oslnění vyvolané rozptýleným nebo odraženým světlem).
Pro náročnější účely se k osvětlení preparátu využívá především umělých zdrojů, které bývají většinou malých rozměrů.

Optický mikroskop je mikroskop, v němž je obraz zvětšován dvěma sadami spojných čoček:objektivem a okulárem. V biologii se pro účely optické mikroskopie užívají objektivy různé síly, tj. různé zvětšovací schopnosti; okulár již jen zvětšuje obraz vržený objektivem.
Mikroskop fluorescenční používá ultrafialových paprsků, z elektrických obloukových lamp nebo ze rtuťových výbojek, které vyvolají světélkování předmětu v mikroskopu. Při osvětlení předmětu světlem, které nedopadá do objektivu, lze mikroskopem pozorovat částice průměru asi setiny mikronu, avšak nelze rozeznat jejich tvar.
Ultramikroskop - zkonstruoval v roce 1903 H. Siedentopf a R. Zsigmondy. Pro zobrazení ještě menších částic je třeba použít místo světelných paprsků proudu elektronů, které se uvolňují ze žhavých kovů uvedených na záporný potenciál. Proud elektronů prochází elektrickým nebo magnetickým polem, které umožňuje měnit směr pohybu elektronů.
Mikroskop elektronový pracuje s proudem elektronů ve vakuu. Proud elektronů –záření velmi malé vlnové délky.

Rastrovací elektronový mikroskop pracuje tak, že na vzorek dopadá tenký svazek elektronů, který dopadá postupně na všechna místa vzorku. Odražený (emitovaný) paprsek se převádí na viditelný obraz. viditelný obraz se vytváří na fluorescenčním stínítku

Mikroskop interferenční - využívá se zejména v technické praxi, např. ve strojírenství.
Mikroskop polarizační je určen pro studium optických vlastností krystalů. Tento mikroskop má v osvětlovacím zařízení a v tubusu zařazeno dvojí polarizační zařízení, které je otočné kolem optické osy.
Stereoskopické mikroskopy - dávají plastický obraz.

Další informace:

Mikroskop optický