Metabolismus fruktózy
Nejdůležitější místa metabolismu fruktózy v organizmu jsou játra a tenké střevo. Tam je fruktóza nejdříve fosforylována na fruktózo-1-fosfát, který se dále štěpí na metabolity schopné zapojit se do glykolýzy - dihydroxyacetonfosfát a glyceraldehyd. Vyžaduje-li to metabolická situace, vstupují tyto metabolity do glukoneogeneze a poskytují glukózu. Po vydatném příjmu fruktózy, resp. sacharózy se podstatná část fruktózy skutečně metabolizuje na glukózu.
Glyceraldehyd se v mitochondriích může také oxidovat na glycerát, ten je fosforylován na 2-fosfoglycerát, který opět může vstupovat do glykolýzy.
Fruktóza se může hexokinázou také fosforylovat na fruktóza-6-fosfát, tato reakce je však ve většině tkání inhibována přítomností glukózy. Významnější roli hraje fosforylace fruktózy patrně jen v mozku a tukové tkáni, fruktóza-6-fosfát pak vstupuje do glykolýzy.
Literatura
Z. Vodrážka: Biochemie. Academia, Praha 1992.
Karlson, Gerok, Gross: Pathobiochemie. Academia, Praha 1987.
Další informace
- Základní principy metabolismu
- Obecná biochemie: metabolismus
- Poruchy metabolismu sacharidů a glykogenu
- Fruktóza: hereditární intolerance, typ I
- Fruktóza: hereditární intolerance, typ II
- ENC: Obecná biochemie
- ENC: Dědičné poruchy metabolismu
Karolína Pešková