Lysozomální enzymopatie způsobené mutací
v genu enzymového aktivátoru (I.2.)
Některé ze
sfingolipidových hydrolas (degradující oligosacharidové strukury s méně
než čtyřmi cukernými jednotkami), potřebují ke své funkci malé neenzymove
glykoproteinové kofaktory, nazvané sfingolipidové
aktivátorové proteiny (SAPs), tj saposiny A,B,C, a D, vznikající ze společné
molekuly prosaposinu regulovanou proteolysou v lysozomech. Dalším
aktivátorem se samostatným genem je aktivátor hexosaminidázy A (degradace GM2
gangliosidu). Mutace v genech aktivátorů sfingolipidových hydroláz nebo
genu kódujícímu prekurzor saposinů (prosaposin) či GM2 aktivátor jsou příčinou
nefunkčnosti těchto degradačních mechanismů s následným hromaděním
příslušných lipidových substrátů v lysozomech. Pro diagnózu těchto poruch
obecně je výhodná informace o procesu střádání při nepříliš významném snížení
příslušné enzymové aktivity při „in vitro“ analýzách v rutinním uspořádání
(prováděných s detergenty, které tak nahrazují funkci přirozených aktivátorů).
Tato diskrepance by měla vést k podezření na poruchu aktivátoru některého
z enzymů.
Jde o vzácné
poruchy. K současnému datu jsou známy 4 jednotky:
|
|
Saposin B
deficiency, Metachromatic
leukodystrophy (SAP B defect) |
OMIM: 249900 |
|
|
|
|
|
|
Saposin C
deficiency, Gaucher disease
(SAPC defect) |
OMIM: 176801 |
|
Deficit
sapozinu A (SAPA) |
Saposin A
deficiency |
doposud
nestanoveno |
|
|
Sap precursor (PSAP) deficiency |
OMIM: 176801 |
|
GM2
gangliosidosis variant AB (GM2 activator
deficiency) |
OMIM: 272750 |
Physician’s Guide
to the Laboratory Diagnosis of Metabolic Diseases. 2nd Edition.
Eds. N. Blau, M. Duran, M. E. Blaskovics, K.M. Gibson. Springer Verlag, Berlin
Heidelberg, 2003. ISBN
3-540-42542-x.
The Metabolic and
Molecular Bases of Inherited Disease, 8th Edition by Charles R.
Scriver, Artur L. Beaudet, William S. Sly and David Valle, Mc Graw-Hill
Companies, USA 2001. ISBN 0-07-116336-0
Milan Elleder, Jana Ledvinová, Helena
Poupětová, Antonín Jabor