Glykózaminoglykany patří mezi heteropolysacharidy a tvoří jednu z podstatných součástí extracelulární matrix. Jedná se o polyanionty, nevětvené polysacharidy obsahující uronové kyseliny (event. hexózu) a hexózaminové zbytky. Tvoří viskózní, slizovité roztoky vyznačující se elasticitou. Vyskytují se volné nebo v proteoglykanech. Jsou součástí mukopolysacharidů a defekt jejich degradace vede k rozvoji mukopolysacharidóz (vrozené poruchy degradace kyselých mukopolysacharidů).

Klasifikace

· hyaluronát

· chondroitinsulfát a dermatansulfát,

· keratansulfát,

· hepariny a heparansulfáty.

Glykózaminoglykan	Uronát/Hexóza	Vazba	Hexózamin	Vazba
Hyaluronát	β -D-Glukuronát	1→3	β-D-N-acetylgalaktózamin	1→4
Chondroitinsulfát	β-D-Glukuronát	1→3	β-D-N-acetylgalaktózamin-4/6-sulfát	1→4
Dermatansulfát	α-L-Iduronát	1→3	β-D-N-acetylglukózamin-4-sulfát	1→4
Keratansulfát	β-D-Galaktóza	1→4	β-D-N-acetylglukózamin-6-sulfát	1→4
Heparin/Heparansulfát – vysoce sulfátovaný	α-L-Iduronát	1→4	α-D-N-sulfoglukózamin-6-sulfát	1→4
Heparin/Heparansulfát – málo sulfátovaný	β-D-Glukuronát	1→4	α-D-N-acetylglukózamin-6-sulfát	1→4

Sulfátová složka má vysoce negativní náboj a zajišťuje vysokou afinitu k vodě. Glykózaminoglykany jsou polyanionty s vysokou hustotou náboje, jsou důležité pro vznik viskoelastických struktur vystavených mechanickým deformacím. To činí z glykózaminoglykanů vhodný stavební materiál pro matrici pojivových tkání, v níž jsou uloženy kolagen, elastin, aj.

Glykózaminoglykany vytvářejí řetězce o různém počtu opakujících se jednotek uronátu (event. hexózy) a hexózaminu:

Glykózaminoglykan	Opakující se jednotky v řetězci
Hyaluronát	2000 – 3000
Chondroitin-4-sulfát	30 – 50
Chondroitin-6-sulfát	30 – 50
Dermatansulfát	20 – 40
Keratansulfát	10 – 20
Heparin
Heparansulfát	15 - 30

Kyselina hyaluronová se vyskytuje ve sklivci, pupeční šňůře, kloubní tekutině (rosolovitá, vazká), chrupavce, pouzdrech bakterií. Chondroitinsulfát se nachází v kosti, chrupavce, kůži. Dermatansulfát se vyskytuje v pokožce. Keratansulfát je obsažen v oční rohovce a chrupavce. Heparin je v intracelulárních granulích žírných buněk, heparansulfát v buněčné membráně.

Glykózaminoglykany na vnitřním mukoidním povrchu močového měchýře zajišťují vazbu mezi kyslíkem sulfátové skupiny a vodou. Zachycení vody představuje bariéru proti prostředí obsahující soluty (urea), krystaly a bakterie. Pokud se experimentálně instilací protamin sulfátu poškodí vrstva glykózaminoglykanů, dojde k prostupu urey. Dobrovolníci přitom popisovali bolest, nucení na močení a častější frekvenci močení. Obnovení intaktní ochranné vrstvy močového měchýře lze dosáhnout instilací heparinu.

Při rozvoji urolitiázy glykózaminoglykany inhibují nukleaci, růst a agregaci krystalů, zajišťují prevenci adheze krystalů a korigují abnormální transport oxalátů.

Literatura

Parsons, C.L.: A model for the function of glycosaminoglycans in the urinary trakt. World. J. Urol., 12, 1994, s. 38-42.

Boevé, E.R.: Glycosaminoglycans and other suphated polysaccharides in calculogenesis of urinary stones. World. J. Urol., 12, 1994, s. 43-48.

Další informace:

Polysacharidy

Poruchy metabolismu polysacharidů

Dědičné poruchy metabolismu

Sacharidy

Proteiny extracelulární matrix

Antonín Jabor

Sacharidy: glykózaminoglykany