Sekundární
prevence je
pojem označující proces zabránění opakování nemoci, prevence zhoršení jejích
příznaků nebo průběhu nebo prevence komplikací.
Obsah pojmu sekundární prevence se může
lišit v různých souvislostech. Například v genetice se jím rozumí
ukončení gravidity při zjištění postiženého plodu prenatálně nebo
presymptomatická diagnostika po narození (příkladem může být screening hyperfenylalaninemie (fenylketonurie) nebo kongenitální
hypotyreózy. V ostatních medicínských oborech se jedná spíše o zabránění
rozvoje komplikací již diagnostikovaného onemocnění.
U
pacientů v primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění je důležité
spolehlivě odhadnout riziko (například pomocí skórovacích systémů
kardiovaskulárního rizika a pokud je vysoké, podobně jako u pacientů
v sekundární
prevenci, zahájit intervenci rizikových faktorů a farmakologickou
léčbu. Tato strategie přináší benefit, protože nefarmakologická intervence
velkých, ovlivnitelných rizikových faktorů společně s indikovanou časnou farmakologickou
intervencí výrazně snižuje výskyt kardiovaskulárních komplikací.