Vrozené vývojové vady jsou jednou z hlavních příčin spontánních abortů, perinatální a kojenecké úmrtnosti. Choroby geneticky podmíněné se mohou projevit v kterémkoli věku - od období prenatálního až po dospělost. Představují pro jedince i společnost značnou zátěž, jejich prevence je proto velmi důležitá.
Jako primární prevence se označuje soubor opatření zabraňující vzniku choroby ještě před početím (omezení teratogenních vlivů na budoucí rodiče, prekoncepční péče, doporučení heterologní inseminace, dárcovství vajíčka atd.). Sekundární prevence se uplatňuje prenatálně (ukončení gravidity postiženého plodu) nebo po narození (presymptomatické vyšetření a následná opatření - například u hyperfenylalaninemie/fenylketonurie nebo kongenitální hypotyreózy).
Diagnostikou a prevencí geneticky podmíněných vad a chorob se zabývá genetické poradenství. Klinický genetik hodnotí genealogii, klinický stav probandů, indikuje vyšetření cytogenetické, biochemické nebo molekulárně-genetické. Na základě výsledků stanoví prognózu a míru rizika opakování vývojové vady nebo choroby a zhodnotí možnost prevence. Vyhledává aktivně
Vysoce žádoucí je úzká spolupráce klinického genetika s gynekologem a klinickým biochemikem při hodnocení screeningu gravidních v prvním a druhém trimestru.
V tabulce je uveden jeden z možných přístupů ke klasifikaci etiologie vývojových vad s jednotlivými příklady.
|
Etiologie vady
|
Charakteristika
|
Příklady |
|
|
Chromosomální aberace autosomů |
numerické |
Podílejí se asi jedním procentem na vývojových vadách a chorobách u novorozenců, u mrtvorozených dětí se nacházejí ve 4 - 6 %, ve spontánních abortech až v 60 %. |
|
|
strukturální |
Jedná se o různé typy morfologického postižení autosomů, například o delece, duplikace, translokace a další. |
Fenotypové projevy strukturálních aberací závisí na typu aberace, její lokalizaci na chromosomu a rozsahu přestavby.
|
|
|
Chromosomální aberace gonosomů |
numerické |
Jedná se o změny počtu X chromosomu. Podílejí se na spontánních abortech. |
|
|
strukturální
|
Jedná se o změnu struktury X chromosomu. Podílejí se na spontánních abortech. |
Syndrom fragilního X-chromozómu
|
|
|
Choroby monogenně dědičné (mendelovská dědičnost, se vyskytuje s frekvencí asi 10 na 1000 u živě i mrtvě narozených) |
autosomálně dominantní |
U živě narozených s frekvencí asi 3,8 na 1000 je monogenně dědičná porucha dominantní, tj. mutace jen jedné alely se projeví u heterozygota i homozygota. Výskyt je stejný u obou pohlaví a děti postiženého jedince mají 50% riziko přenosu mutované alely. |
|
|
autosomálně recesivní |
Udávají se s frekvencí 1,8 na 1000 živě narozených. Porucha se manifestuje tehdy, jsou-li mutace na obou alelách, tj. jen u homozygota. Rodiče - heterozygoti - jsou zdraví přenašeči mutované alely a riziko postižení jejich dětí je 25 %. Častěji pocházejí z endogamních oblastí nebo jsou příbuzní. Autosomálně recesivně se dědí většina metabolických chorob. |
||
|
gonosomálně dominantní |
Jsou podstatně vzácnější než gonosomálně recesivní poruchy. Jsou způsobeny mutací na chromosomu X. Vzhledem k dominanci mutace však mohou být postižené i ženy, jejichž onemocnění bývá mírnější než u muže, který je hemizygot. Někdy je mutace pro hemizygota letální a postižení je pak častěji popisováno u žen. |
Syndrom Albrightův-Buttlerův-Bloombergové (vitaminorezistentní rachitis) |
|
|
gonosomálně recesivní |
Gonosomálně recesivní choroby se vyskytují s frekvencí 1,6 na 1000 živě narozených. Jsou podmíněny mutací na chromosomu X, která se projeví u hemizygotů (tj. u mužů). Ženy jsou zdravé přenašečky (mají nemutovanou alelu na druhém X chromosomu). |
|
|
|
Multifaktoriálně podmíněné choroby |
Jsou důsledkem interakce společného působení více genů a zevních vlivů (vitaminové deficience). |
Vrozené srdeční vady, rozštěpové vady, řada civilizačních chorob (diabetes mellitus 2. typu, hypercholesterolémie, obezita atd.) |
|
|
Mitochondriální dědičnost |
DNA se kromě jádra vyskytuje i v mitochondriích buňky jako mitochondriální DNA, která se přenáší výhradně od matky v cytoplazmě vajíčka. Mutace přenáší matka na všechny své potomky. |
|
|
|
Holandrická dědičnost |
Mutace genů na chromosomu Y zodpovědných za vývoj a funkci pohlavních orgánů, kterou předává otec svým synům. |
|
|
|
Teratogeny |
Jsou příčinou asi 10 % vad. Lze je rozdělit na teratrogeny fyzikální (ionizující záření), chemické (alkohol, cytostatika, antiepileptika) a biologické (virus rubeoly). |
||
Poznámka
Odhaduje se, že 30 - 40 % vývojových poruch nemá odhalenou příčinu.
Některé vrozené vývojové vady lze detegovat pomocí antenatálního screeningu, kde biochemické metody sehrávají důležitou roli. Pomocí tohoto screeningu lze s určitou mírou pravděpodobnosti odhalit například
Příklady vývojových vad
Další informace
Kazuistiky
Marie Švarcová
.