Zbytky
chylomiker jsou
produkty katabolismu chylomiker, jejich základní vlastnosti jsou
v následující tabulce:
|
Hustota
(g/ml) |
Velikost (Å ) |
ELFO
mobilita |
Obsah
cholesterolu |
Obsah
triacylglyceroů |
Obsah
fosfolipidů |
Obsah
bílkovin- apolipoproteinů |
|
asi 0,9 |
500-2500 |
start |
8
% |
70
% |
14
% |
8
% |
Vznikají po
odštěpení asi 70 % triacylglycerolů
z chylomikronové částice účinkem lipoproteinové lipázy
v kapilárích tukové, svalové tkáně a myokardu. Remnantní částice jsou
menší než chylomikra a relativně bohatější cholesterolem. Ztrácejí apolipoprotein A-I, apolipoprotein A-IV a apolipoproteiny C,
které přechází na HDL. Na svém povrchu nesou jediný apolipoprotein E. Z jejich nadbytečných povrchových
struktur (fosfolipidy, volný cholesterol, apolipoproteiny) při hydrolýze
triaclyglycerolů vznikají diskoidní nascentní částice HDL. Na degradaci
povrchových struktur chylomiker se dále podílí
PLTP (fosfolipid transfer protein). Remnanta
chylomiker jsou fyziologicky velmi rychle vychytávány specifickými receptory
pro apo E, nověji nazývané jako LRP receptor (LDL
receptor related protein). Ty jsou lokalizovány především na povrchu
hepatocytů, ale byly prokázány také na povrchu fibroblastů a dalších buňek.
Remnantní částice jsou pro hepatocyty zdrojem exogenního cholesterolu.
Aterogenita
Remnanta
chylomiker jsou silně aterogenní, jsou cytotoxická a při jejich zvýšené
koncentraci se zvyšuje i koagulační aktivita faktoru VII. Za fyziologických
okolností mají ale jen velmi krátký biologický poločas a nezasahují významněji
do procesu aterosklerózy.
Další
informace:
Vladimír
Soška, recenzoval Jan Buryška
.