Odborné textyRepetitorium - klinická genetikaRepetitorium - biochemie obecná

Vitamín B2- riboflavin

JVASH

Riboflavin

 

Nomenklatura: vitamín B2, koenzymy FMN (flavinmononukleotid, riboflavinmonofosfát), FAD (flavinadenindinukleotid, riboflavinadenosindifosfát)

 

Chemická struktura: C17H20O6N4

Mh: 376,4


 

 

Rozpustný ve vodě

 

Chemické vlastnosti:

Ve vodě rozpustný, na světle labilní, termostabilní vitamín. Složen je z heterocyklického isoalloxazinového jádra připojeného na alkohol ribitol. Aktivní forma vitamínu je flavinmononukleotid (FMN) nebo flavinadendinukleotid (FAD). Ve formě koenzymů FAD a FMN je vitamín B2 součástí flavoproteinových dehydrogenáz a oxidáz. Takto se podílí na řadě redoxních procesů, mimo jiné oxidativních fosforylací, syntézy a odbourávání mastných kyselin. Součást specifických enzymů (xantin oxidázy, gluthathionreduktázy, oxidázy aminových kyselin). Stravou přijaté flavonoidy  jsou konvertovány na volný riboflavin intestinálními enzymy před vlastní resorpcí, která je vázána především na jejunum.

 

Základní metabolické funkce:

 

K absorpci riboflavinu dochází v proximálním úseku tenkého střeva, absorpce je Na+ dependentní a limitovaná. Při jeho deficitu je ve stresu snížena hyperglykemická reakce, je ovlivněna stimulace hypofyzárně nadledvinové osy a zhoršená utilizace pyridoxinu. Resorpce vitamínu B2 probíhá převážně v jekánu, zlepšuje se v přítomnosti žlučových kyselin, je závislá na kapacitě transportního systému. V krvi je vitamín transportován ve vazbě na albumin i na ostatní proteiny. Resorpci snižuje přítomnost kovů (měď, zinek, železo), vitamín C, tryptofan, nikotinamid, léky (theofylin,  kofein, anacida, sulfonamidy i antibiotika, sacharin).

 

Základními funkcemi tohoto vitamínu jsou: transport elektronů v citrátovém cyklu, působení koenzymů FAD a FMN v oxido-redukčních reakcích aminokyselin, sacharidů, purinů i pyrimidinové látkové výměny, integrita buněčné membrány a erytrocytů, působení v antioxidační ochraně organismu (kofaktor gluthathionreduktázy), role při detoxikace léků a xenobiotik

 

Symptomy deficitu:

Zánět spojivek, rohovky, nervové poruchy, ariboflavinóza je charakterizována zpomaleným růstem a sklonem k zánětům epitelu na přechodech kůže do sliznic. Je uvažován vliv na pokles imunity.

 

Zdroje vitamínu

Sýry, vejce, játra, maso, brokolice, petržel, kvasnice. Riboflavin je obsažen v mléčných produktech. Obilniny obohacené riboflavinem se staly jeho hlavním zdrojem v rozvinutých zemích.

 

Doporučená denní dávka: 1,2 - 1,6 mg

 

Doporučené dávky/24 hodin (mg)

1 µmol B2  = 0,376 mg B2

muži

ženy

parenterální potřeba/24 hod

věk < 50 let

1,7

1,3

3,6

věk > 50 let

1,3

1,1

 

Fyziologické hodnoty:

dospělí

(nmol/l)

plná krev

361 – 1770

sérum  

133 –   478

 

Snížené sérové hodnoty

Alkoholismus chronický, anorexia nervosa, celiakie, dermatózy, dráždivý tračník, fototerapie novorozenců, glositida atrofická, hypothyreóza, chelitis, stres, infekční enteritida, konjunktivitis, malabsorpce, nádory, nízkoproteinová dieta s vysokým obsahem sacharidů, obstrukce gasrointestinálního traktu a žlučových cest, jaterní onemocnění, chronický průjem, střevní resekce, seboroická dermatitis, snížený příjem riboflavinu, angulární stomatitida, těhotenství, tropická sprue.

 

Podávání vitamínu B2 se může projevit zvýšenými hodnotami urobilinogenu v moči a  katecholaminů v séru i v moči.

 

Zvýšená potřeba vitamínu nastává při prohlubující se negativní dusíkové bilanci, infekci, diabetes mellitus.

 

Další informace

·         Vitamín B2-riboflavin: metody stanovení

·         Vitamíny

·         Vitamíny: doporučené denní dávky

·         Vitamíny: metody analýzy

·         Vitamíny: přepočty

·         Vitamíny: referenční meze

 

Literatura

Biesalski H.K., Köhrle J., Schümann K.: Vitamíne, Spurenelemente und Mineralsoffe. Thieme Stuttgart 2002, 774.

Delvin T. M.: Textbook of biochemistry with clinical correlations. Wiley-Liss, New York 2002, 1216 s.

Mark V., Cantor T., Mesko D., Pullman R., Nosalova G.: Differential diagnosis by laboratory medicine. Springer, Berlin 2002, 1098 s.

Suter P. M.: Checkliste Ernährung. Georg Thieme Verlag, Stuttgart 2002, 434 s.

Van Way C. W., Ireton-Jones C.: Nutition secrets. Hanley a Belfus, Philadelphia, 2004, 284 s.

Zadák Z.: Výživa v intenzivní péči. Grada Publishing, Praha 2002, 496 s.

 

 

Zdeněk Wilhelm, Jaroslava Vávrová

.