Chemická ionizace za atmosférického tlaku (Atmospheric Pressure Chemical Ionization, APCI)
Princip fungování chemické ionizace za atmosférického tlaku APCI je obdobný jako pro konvenční chemickou ionizaci, ale ionizace probíhá za atmosférického tlaku a konstrukce iontového zdroje musí být přizpůsobena velkému množství vstupujícího eluentu na výstupu z kapalinového chromatografu (0,2 - 2 ml/min. pro konvenční kolony).
- na výbojovou elektrodu (“discharge needle”) je vloženo vysoké napětí (3-4 kV), čímž vzniká koronární výboj, kterým jsou nejdříve ionizovány molekuly mobilní fáze (jsou ve značném přebytku) a následně ion-molekulárními reakcemi reakčního plynu (tedy ionizovaných molekul mobilní fáze) jsou ionizovány molekuly analytu; vzniklé ionty jsou urychleny elektrodami do analyzátoru
- protiproud sušícího plynu (dusík) slouží k rozbití případných nekovalentních klastrů a asociálů
- často lze snadno odvodit základní strukturní rysy molekuly (štěpení labilních vazeb) a některých funkčních skupin, které snadno podléhají fragmentaci, např. nitro-, sulfo- nebo karboxyskupiny nebo atomy halogenů (viz Vliv funkčních skupin na fragmentaci)
- plně kompatibilní s LC v rozsahu průtoků 0,1-2 ml/min., mobilních fází používaných v systémech s obrácenými (např. metanol, acetonitril, voda) i normálními fázemi (např. hexan, dichlormetan, chloroform, etylacetát, etanol)
- těkavé iontové přísady do mobilní fáze (octan amonný, kyseliny mravenčí, octová, apod.) lze použít v koncentracích menších než 20 mmol/l
- netěkavé přísady (fosfátový či borátový pufr, kvartérní amoniové soli používané jako iontové páry) jen v nízké koncentraci a s použitím vhodné konstrukce iontového zdroje umožňujícího odstranění netěkavých látek před vstupem do hmotnostního analyzátoru (obecně je vhodné netěkavé přísady nahradit těkavějšími, snížit jejich koncentraci na minimum nebo se jim zcela vyhnout, pokud to podmínky LC separace dovolí)
- pro ionizaci iontových látek a látek s velmi nízkou těkavostí není APCI vhodná, protože před ionizací musí být molekuly analytu převedeny do plynné fáze (s pomocí zmlžení proudem dusíku a zahřátí maximálně na teplotu 500-600°C), proto se nehodí pro biopolymery, organokovové látky, nekovalentní komplexy, polysulfonované látky, apod. (v těchto případech vhodnější ESI)
Další informace
Jaroslava Vávrová