Odborné textyRepetitorium - klinická genetikaRepetitorium - endokrinologie

Angiotenzin: molekulové varianty

AJFCW

Angiotenzinové molekuly se odvíjejí od jaterního angiotenzinogenu, který je zpracován enzymovým působením reninu. Zatímco některé molekuly působí podobně jako angiotenzin II, existují i molekulové varianty se zcela odlišnými účinky - typickým představitelem je angiotenzin (1-7).

 

 

Molekula

 

Typ peptidu

Primární struktura

Mechanismus vzniku a biologické účinky

Angiotenzinogen

polypeptid

Alfa-2-globumin tvořený v především v játrech po vlivem kortikosteroidů, estrogenů, hormonů štítné žlázy a angiotenzinu II. Je složen z 453 aminokyselin.

Prekurzor angiotenzinu I.

Angiotenzin I

dekapeptid

Asp-Arg-Val-Tyr-Ile-His-Pro-Phe-His-Leu

Vzniká z angiotenzinogenu působením reninu, bez jakékoli biologické aktivity.

Angiotenzin II

oktapeptid

Asp-Arg-Val-Tyr-Ile-His-Pro-Phe

Vzniká z angiotenzinu I působením ACE, vazokonstriktor, ovlivňuje sekreci aldosteronu. Poločas 1 – 2 minuty. Degradován na angiotenzin III. Další účinky zahrnují zánětlivou odpověď v cévách, zvyšuje produkci ROS stimulací NADPH oxidázy, zvyšuje vaskulární permeabilitu a leukocytární infiltraci, zvyšuje proliferaci a fibrotizující děje.

Angiotenzin(1-7)

heptapeptid

Asp-Arg-Val-Tyr-Ile -His-Pro

vzniká z angiotenzinu I působením prolylendopeptidázy (EC 3.4.21.26) odštěpením koncového tripletu Phe-His-Leu nebo z angiotenzinu II karboxypeptidázou odštěpením koncového Phe. Má výrazné vazodilatační účinky, potencuje účinek bradykininu prostřednictvím prostaglandinů, NO a endoteliárního hyperpolarizujícího faktoru (endothelium-derived hyperpolarizing factor), má antitrofické a protizánětlivé účinky. Snižuje produkci PAI-1 v endotelu.

Angiotenzin(2-8) (angiotenzin III)

heptapeptid

Arg-Val-Tyr-Ile-His-Pro-Phe

Vzniká z angiotenzinu II působením endopeptidáz (DAP a aminopeptidázy A, APA, EC 3.4.11.7) společně s angiotenzinem(3-8). V periferii je AngIII méně účinný než AngII (má 40% presorickou aktivitu v porovnání s AngII), ale v CNS je AngIII účinnější na zvýšení krevního tlaku než AngII.  AngIII tedy pravděpodobně hraje roli v mozku při zvýšení  tlaku krve. Z hlediska sekrece aldosteronu má AngIII totožnou aktivitu jako AngII.

Angiotenzin(1-5)

pentapeptid

Asp-Arg-Val-Tyr-Ile

Vzniká z angiotenzinu(1-7) působením ACE.

Angiotenzin(3-8) (Angiotenzin IV)

pentapeptid

Val-Tyr-Ile-His-Pro-Phe

Vzniká z angiotenzinu II působením endopeptidáz (DAP a aminopeptidázy A, APA, EC 3.4.11.7) společně s angiotenzinem(2-8). Nižší biologická aktivita než má angiotenzin II. Zvyšuje expresi PAI-1 přes AT4R. V mozku a v plicích způsobuje angiotenzin IV vazodilataci prostřednictvím NO. V plicích ovlivňuje proliferaci endotelu .Může mít prozánětlivý účinek aktivací NF-kappaB.

Angiotenzin(1-4)

tetrapeptid

Asp-Arg-Val-Tyr

Vzniká z angiotenzinu II působením neutrální endopeptidázy (EC 3.4.24.11).

 

 

 
Další informace

Angiotenzin II: základní údaje

Angiotenzin II: vliv na mediátory

Angiotenzin II: účinky

Angiotenzin II: tkáňová remodelace

Angiotenzin II: terapeutická inhibice

Angiotenzin II: prozánětlivý efekt

Angiotenzin (1-7)

Receptory angiotenzinu

Látky s natriuretickou aktivitou

Principy regulace vnitřního prostředí

 

Antonín Jabor