Metabolismus aminokyselin po jídle je primárně ovlivněn vstřebáváním aminokyselin ve
střevě. Již směs aminokyselin v krvi tekoucí z tenkého střeva je jiná
než ta, která vznikla proteolýzou v lumen střeva. S aminokyselinami
přivedenými krví portální žíly do jater je hospodařeno následovně: asi 80 %
jich je zde zadrženo, utilizováno a metabolizováno a asi jen 20 % se dostává do
další cirkulace. Neesenciální aminokyseliny jsou plně extrahovány játry a
esenciální jsou využity dvojím způsobem:
- aminokyseliny,
které jsou katabolizovány a utilizovány játry jsou do oběhu uvolňovány jenom podle
potřeb organismu, jsou to fenylalanin, lysin, methionin, treonin, tyrozin, histidin
- aminokyseliny
s větvenými řetězci, tj. valin, leucin a izoleucin jsou jen
malým podílem extrahovány hepatocyty a dostávají se většinou do
systémového oběhu.
Profil aminokyselin opouštějících
játra je proto relativně bohatý na větvené aminokyseliny. Ty tvoří cca 70 %
všech aminokyselin opouštějících oblast splanchniku, zatímco v potravě
představují větvené aminokyseliny cca 20 % všech aminokyselin. Toto zjištění
bylo jedním z podnětů k tvorbě parenterálních roztoků aminokyselin
obohacených větvenými aminokyselinami.
Kosterní sval je hlavním orgánem,
který větvené aminokyseliny metabolizuje. Jsou v něm skladovány jako
myofibrilární bílkovina. Jejich příjem je usnadněn inzulinem, který stimuluje
syntézu svalových bílkovin a inhibuje jejich katabolismus.
Další informace
Antonín Kazda