Metabolismus aminokyselin na lačno vychází v postabsorptivním období z uvolnění aminokyselin ze svalů a plic. Zatímco alanin a glutamin netvoří zdaleka ani 20 % svalových bílkovin, z celkového aminodusíku, uvolněného ve svalech představují více než 50 %. Tyto dvě aminokyseliny vznikají transaminací z pyruvátu a glutamátu. Aminoskupina přenášená na tyto dvě kyseliny byla uvolněna itracelulární transaminací převážně z větvených aminokyselin. Zbylé uhlíkaté řetězce větvených aminokyselin se zapojují do energetického metabolismu svalové buňky. Současně se ovšem uvolňují glukoneogenetické aminokyseliny, transportované krví do jater: glycin, treonin, glutamát. Uvolnění aminokyselin z kosterních svalů a plic je vyrovnáno jejich příjmem do jiných orgánů. Játra zpracovávají především alanin. Vylučování urey močí je mírou glukoneogenéze v játrech a obecně mírou katabolismu aminokyselin. Infuze 100 - 150 g glukózy ušetří denně hydrolýzu 2/3 svalových bílkovin požadovaných jako substrát glukoneogenéze. Navíc stimuluje přívod exogenní glukózy sekreci inzulinu, a to sníží katabolismus bílkovin. Glutamin uvolněný ze svalu je vychytáván střevem a utilizován jako zdroj energie. Téměř polovina glutaminu vstupujícího do buněk střevní sliznice je zde takto využita a uvolněné  aminoskupiny jsou přeneseny na pyruvát. Vzniklý alanin je pak transportován do jater.

 

Další informace

• Aminokyseliny
• Metabolismus aminokyselin obecně
• Metabolismus aminokyselin po jídle
• Metabolismus aminokyselin při hladovění
• Metabolismus aminokyselin při traumatu
• Změny aminokyselin v katabolických stavech

• Nutriční farmakologie

 

Antonín Kazda