Těžké kombinované defekty imunity (SCID) jsou nejzávažnější formou primárních imunodeficiencí. Klinicky se projevuje záhy po narození těžkými infekcemi způsobenými viry, intracelulárními nebo oportunními mikroorganismy. V krvi je těžká lymfopenie. Metodou volby je transplantace kmenových buněk. Bez léčby jinak umírají tyto děti obvykle do jednoho roku po narození. Genová terapie je možná u imunodeficiencí charakterizovaných na genové úrovni, i když je to dosud experimentální léčba. Byla provedena u několika dětí s deficiencí adenosin deaminázy a s diagnózou SCID vázaného na X chromozóm (SCID T-B+).
Incidence těžkých kombinovaných imunodeficitů je asi 1 na 50000-100000 porodů.
Molekulární podstata SCID je heterogenní a počet různých definovaných poruch narůstá.
Obvykle se dělí na několik skupin:
· SCID T-B
V laboratorním nálezu dominuje absolutní lymfopenie (u dětí v 6 měsících věku je suspektní absolutní počet lymfocytů pod 4 x 109/l. Příčiny vzniku mohou být různé:
- defekt v genu pro podjednotku γc receptoru pro IL-2, která je však společná i pro jiné cytokiny (IL-4, 7, 9, 15 a 21); jeho důsledkem je rozsáhlý defekt v cytokinových signálních cestách, který vede k nefunkčnosti B- a T-lymfocytárního systému: v periferní krvi nenalézáme T- a NK-buňky, podíl B-lymfocytů je normální nebo zvýšený, ale jsou afunkční a neschopné produkce protilátek ani po transplantaci kostní dřeně. Jedná se o nejčastější formu SCID (téměř 50%), vázanou na X-chromozom
- deficience adenosin-deaminázy (ADA) (15%), která naruší metabolismus purinů vedoucí k apoptóze thymocytů i cirkulujících lymfocytů; defekt je autosomálně recesivně vázaný
- defekt v α-podjednotce receptoru pro IL-7 (10% případů), který je příčinou zejména defektu T-lymfocytů; B-lymfocyty obnoví svou funkci po transplantaci kostní dřeně, NK buňky jsou plně funkční
- deficience kinázy jak-3 (je nutná pro fosforylaci transkripčních faktorů SATA-5, které významně zasahují do aktivace a proliferace buňky), autosomálně recesivně vázaná, se projevuje výrazným snížením počtu T- a NK-buněk při současném zvýšení počtu B-lymfocytů, tyto však nejsou plně funkční
- deficience pan-leukocytární molekuly CD-45, retikulární dysgeneze, která se projevuje neschopností krvetvorných buněk tvořit buňky imunitního systému (molekula CD-45 je vytvářena na všech diferenciačních stadiích leukocytů, funkčně působí jako transmembránová fosforyláya regulující kinázy Scr nutné pro přens signálů z receptorů BcR a TcR)
- deficience specifických rekombináz Rag-1 a Rag-2, vyznačující se nepřítomností T-buněk, mohou být i poruchy B-buněk, NK buňky jsou zachovalé a funkční
- nefunkční reperační faktor Artemis, který upravuje zářezy na dvojšroubovici DNA
- (deficience purin-nukleotid-fosforylázy, PNP, který vede k velmi nízké funkční aktivitě T-lymfocytů, avšak se zachovalou tvorbou protilátek)
- dosud nezjištěné (20%)
Další informace
Jiřina Bartůňková, Jana Granátová