Dědičnost autosomálně dominantní

Autosomálně dominantní dědičnost (AD) je typ dědičnosti, při kterém se autosomálně dominatní znak (onemocnění) manifestuje v heterozygtoním stavu, tzn. u osoby nesoucí jak normální, tak mutovanou alelu. V rodokmenu s autosomálně dominantně děděným znakem má postižený jedinec postiženého jednoho z rodičů, postižení jedinci se vyskytují ve všech generacích (vertikální typ dědičnosti). Zastoupení postižených mužů a žen je rovnoměrné. Ze sňatku postiženého s nepostiženým jedincem  má každé narozené dítě 50% pravděpodobnost býti postiženo.

 

 

Příklad rodokmenu s autosomálně dominantně dědičným postižením, možné kombinace autosomálně dominantní alely v potomstvu

 

 

 

Autosomálně dominantně děděné znaky/postižení se mohou týkat pouze jednoho orgánu nebo části těla (např. polydaktylie), mnoho autosomálně dědičných  onemocnění se však manifestuje různými způsoby v mnoha odlišných  tělesných systémech . Tento jev se nazývá pleiotropie, příkladem může sloužit tuberosní skleroza, při níž se u postižených vyskytují poruchy učení, epilepsie, adeonoma sebaceum, angiokeratomata. 

 

Některá autosomálně dominantní onemocnění prokazují sníženou penetranci (udává se v procentech). Znamená to, že jedinec, který zdědil mutovanou alelu není postižen. V tomto případě nelze u nepostižených jedinců v rodině zaručit, že nepřenesou mutovanou alelu na své potomky. 

 

Snížená pentrance u AD dědičnosti. U jedince A nepenetruje mutovaná alela do fenotypu, ale je předána do další generace, kde se fenotypicky projeví.

 

 

 

 

Homozygotnost pro  autosomálně dominantní alely představuje obvykle letální stav, končící buď potratem, nebo se autosomálně dominantní jedinci nedožijí reprodukčního věku.

 

Kromě neúplné penetrance se u AD onemocnění projevuje variabilní expresivita postižení, tj. variabilita v tíži fenotypického projevu.

 

Je evidentní, že na penetranci a expresivitě monogenních chorob se podílí řada dalších, dosud jen částečně známých genů – modifikujících genů, i vlivů zevního prostředí (např. medikace).  Stírají se tak  rozdíly mezi tzv. monogenními a komplexními chorobami. 

 

Další informace

·       Dědičnost autosomálně recesivní

·       Dědičnost dominantní X-vázaná

·       Dědičnost mitochondriální

·       Dědičnost monogenní

·       Dědičnost multifaktoriální

·       Dědičnost recesivní X-vázaná

·       Dědičnost Y-vázaná

·       Rodokmen - symbolika

·       Klinická genetika

·       Molekulární cytogenetika

·       Cytogenetika: klasické metody

·       Metody molekulárně genetické

·       Klinická genetika: základní pojmy

 

 

Petr Goetz