Vitamíny jsou stanovovány
širokým spektrem analytických metod: biologických (včetně mikrobiologických),
chemických, fyzikálně-chemických, separačních a imunochemických. Charakter vitamínu
(jeho izomerů), které jsou předmětem analýzy je základem k výběru
preanalytického zpracování vzorku i analytické metody. Metodologie je
limitována především fyzikálně
chemickými vlastnostmi (viz např. Vitamíny rozp. ve vodě),
zohledněna musí být také matrice vzorku. Odběr, transport a vzorku před
zpracováním k analýze vitamínů je třeba provádět s respektováním vlastností
daného vitamínu (např. citlivost na světlo, náchylnost k oxidaci vzdušným
kyslíkem, stabilita ve vztahu k pH prostředí apod.
K ochraně vitamínu ve vzorku
před dekompozicí se často přidávají před zpracováním antioxidačí aditiva,
kupříkladu beta-hydroxybutyrát. Vlastní příprava vzorků před analýzou
biologických vzorků (plasma, moč, tkáně) obvykle prochází fází extrakce
vitamínu z matrice v kombinaci s krokem zakoncentrování a čištění vzorku. Jen v
ojedinělých aplikacích, zejména u separačních postupů kapilární elektroforézy a
kapalinové chromatografie je možná přímá injektáž séra nebo plazmy. Moč lze
aplikovat přímo po filtraci, centrifugaci a naředění.
Deproteinace se obvykle
provádí s použitím kyseliny, tepelně, organickým rozpouštědlem. K uvolnění
některých vitamínů z jejich konjugátů (např. polyglutamáty kyseliny listové,
thiaminfosfátové estery) lze použít enzymatickou nebo kyselou hydrolýzu.
Použití separace na pevné
fázi (SPE kolonky) je při přípravě biologických vzorků velmi časté. Je třeba
však mít na paměti, že tento postup čištění vzorku může vést ke ztrátám
vitamínů vázaných na proteiny. Pro vlastní analýzu vitamínů lze aplikovat přímo
supernatatnt deproteinovaného vzorku, nebo je potřeba zařadit ještě další
předseparační krok s cílem zakoncentrování nebo přečištění vzorku (např.
použití extrakce na kolonkách).
Další informace:
·
Vitamíny: příklady
separačních metod
·
Vitamíny
Jaroslava Vávrová