Vitamín A
Nomenklatura:
retinol,
all-trans-3,7-Dimethyl-9-(2,6,6-trimethyl-1-cyclohexen-1-yl)-2,4,6,8-nonatetraen-1-ol
Chemická struktura:
C20H30O
Mh: 286,4

CAS: 68-26-8
Obr. Retinol a jeho přírodní
analogy. (A) all-trans retinol, (B)
all-trans retinaldehyd, (C) all-trans
retinová kyselina, (D) retinylfosfát. Čerchované čáry na obr. (A) oddělují
čtyři izoprenoidní jednotky v molekule retinolu.
Chemické vlastnosti:
Molekula retinolu obsahuje ve
své molekule beta-jonový kruh a pět konjugovaných dvojných vazeb, z nichž čtyři
jsou v postranním řetězci (čtyři izoprenové jednotky) a ty mohou vytvářet
příslušné cis, trans-izomery (celkem 16). Z nich jsou jen dva biologicky účinné a
to all-trans a 13-cis, trans-izomer.
Strukturně je vitamín A blízký karotenoidům a může z nich vznikat
v organismu za pomocí enzymu beta-karoten-15,15´-dioxygenázy se štěpí
beta-karoten na 2 molekuly retinalu; karoten je provitamínem vitamínu A.
Retinol [CAS=68-26-8] vytváří
žluté jehlicovité krystaly mastného vzhledu. Nerozpustný ve vodě a glycerolu,
rozpustný v absolutním etanolu, metanolu, chloroformu, éterech a v tucích.
Volný retinol (alkohol) snáší zvýšenou teplotu, snadno se inaktivuje kyslíkem,
oxidačními činidly a UV- zářením. Oxidace retinolu je urychlována přítomností
těžkých kovů, zejména železa a mědi, dále pak peroxidy produkovanými při
oxidaci nenasycených mastných kyselin. Působením bílého světla na roztoky all-trans-retinolu nebo retinol palmitátu v
hexanu dochází k jejich izomeraci na cis-izomery.
Spektrální
charakteristiky vitamínu A jsou sestaveny do tabulky. Extinkční koeficienty
závisí na použitém organickém rozpouštědle.
Tabulka. Absorpční maxima a
hodnoty vitamínu A a jeho derivátů
|
Forma vitamínu A |
Rozpouštědlo |
vlnová délkamax (nm) |
|
all-trans retinol |
etanol |
324-325 |
|
|
2-propanol |
325,5 |
|
|
cyklohexan |
326-327 |
|
all-trans retinol acetát |
etanol |
325-326 |
|
2-propanol |
324-326 |
|
|
cyklohexan |
327-328 |
|
|
all-trans retinol palmitát |
etanol |
328 |
|
2-propanol |
326 |
Základní metabolické funkce, zdroje:
V
přírodě existují stovky karotenoidů, jen asi 50 z nich může být přeměněno na vitamín
A. Nejznámější z nich je beta-karoten, ten má přibližně 6 x nižší účinnost než
retinol. Potravou dostáváme přímo jak vitamín A, tak karotenoidy. Zdrojem
vitamínu A jsou játra, mléčné produkty a tučné ryby, vaječný žloutek,
karotenoidy jsou obsaženy ve žluté a oranžové zelenině, sušených meruňkách.,
listové zelenině. Vitamín A cirkuluje v plazmě vázaný na retinol vázající
bílkovinu (RBP). Karotenoidy cirkulují vázané na LDL a HDL lipoproteiny. Z
celkového množství vitamínu A je v organismu 80-90 % skladováno v játrech,
beta-karoten je konvertován na vitamín A enzymatickým oxidačním štěpením.
Vitamín A podléhá dále řadě reverzibilních transformací a izomerizací. Mnohé
formy mají specifický RBP (viz též Prealbumin v plazmě,
Prealbumin ).
Funkce
vitamínu A
·
Podíl na
mechanismu fotorecepce světločivných elementů sítnice
·
Epitelové funkce
·
Lipoproteinová a
subcelulární integrita
·
Lysosomová
stabilita
·
Podíl na syntéze
steroidů a glykoproteinů
·
Klíčová komponenta
reprodukce a embryogeneze
·
Buněčná
proliferace a diferenciace
·
Imunologická
integrita
·
Buněčná
proliferace a diferenciace
·
Genová exprese,
karcinogeneze
·
Růst kostí
·
Potencionálně
též antioxidant
Resorpce
Resorpce probíhá v duodenu v
závislosti na množství přítomných tuků, proteinů, žlučové kyseliny a
pankreatické lipázy. Estery rozpuštěné v tucích potravy a emulgovány žlučí,
jsou hydrolyzovány ve střevní stěně na retinol a vstřebány do střevního
epitelu, kde vznikají dvě molekuly retinaldehydu (retinalu). Ten je následně ve
střevní sliznici redukován na retinal, pouze malá část je oxidována na kyselinu
retinovou. Většina retinolu je reesterifikována s mastnými kyselinami (převážně
palmitovou kyselinou), vestavěna do chylomikronů v lymfě, která ústí do krevního
oběhu. V podobě zbytků chylomiker se dostávají do jater, kde se ukládají v
lipocytech. Pro transport do tkání je komlex hydrolyzován a retinal se naváže
na aporetinol-vázající protein, který je zpracován v Golgiho komplexu a
vyloučen do plazmy. Kyselina retinová je vázána na albumin. Mimo jaterní buňky
je retinol vázán na retinol-vázající protein (RBP).
Cílové
orgány
Různé orgány (vyjma srdce a
kosterního svalu), zejména jaterní tkáň (zásoby za fyziologických okolností
dostačují přibližně na 2 roky). Zásobní kapacita je snížena při jaterních
onemocněních, deficitu zinku (nutný k mobilizaci), alkoholismu.
Symptomy deficitu
Šeroslepost,
xeroftalmie (záněty víček a spojivky, deformace, prorůstání cév do rohovky
vedoucí až k oslepnutí), zánět jazyka, folikulární hyperkeratóza nebo ichthyóza, keratinizace
epiteliálních buněk respiračního, gastrointestinálního I genitourinárního
traktu, xerodermie, zejména na obličeji
(přesušená pokožka), zubní kaz, nechutenství. Je porušena imunita
(aktivita T lymfocytů). Uvádí se zvýšené riziko infekce. Je sledován vliv
syntetických retinoidů na výskyt a recidivy tumoru. Jejich potenciální
antitumorózní vliv se v literatuře přisuzuje změnám v expresi genů
zúčastněných na buněčném růstu a diferenciaci.
Toxicita
Toxicky působí dávky překračující 20krát doporučenou normu
pro děti a 100krát normu pro dospělé. Vysoký přívod těhotným je teratogenní.
Byly zjišťovány fetální resorpce, potraty, vrozené poruchy.
Projevy
toxických účinků: Alopecie, anemie, bolesti hlavy, dermatitis, diplopie,
hepatomegalie, hyperkalcemie, hyperlipidemie, nepravidelná menstruce, insomnie,
porody patologické, poruchy kostí, poškození jater, potraty spontánní,
zvracení.
Toxické účinky se dělí na
akutní a chronické. Chronická otrava nastává obvykle u osob s predispozicí
jaterního či ledvinného onemocnění, malnutrice, alkohol, drogy.
Terapie
toxických účinků: Vysadit podávání vitamínu A, symptomatická léčba.
Doporučená denní dávka
|
ženy |
800 µg |
|
těhotné ženy (od
4. měsíce) |
1100 µg |
|
muži |
1000 µg |
|
senioři |
1500 µg |
|
parenterální
potřeba/24 hod |
1000 µg |
Fyziologické hodnoty:
|
Vitamín A
v séru |
µmol/l |
|
Novorozenci |
1,22 – 2,60 |
|
Děti |
1,05 – 2,80 |
|
Ženy |
0,83 – 1,75 |
|
Muži |
1,05 – 2,27 |
kolísání mezi jednotlivými
dny až 25 %
Zvýšené hodnoty
Diabetes mellitus,
hepatomegalie, hypercalcémie idiopatická dětí, hypercholesterolémie,
hyperlipidémie, hypervitamínóza A, intoxikace vitamínem A, onemocnění chronická
ledvinná, selhání ledvinné, těhotenství.
Snížené
hodnoty
Onemocnění spojená
s deficitem vitamínů rozpustných v tucích – cystická fibróza
pankreatu, infekční hepatitis, hypothyreóza, kwashiorkor, malabsorpce,
malnutrice proteinová, nefritida, poruchy vstřebávání tuků, poruchy růstu, sprue,
stavy febrilní, sterilita, karcinoid,
šeroslepost, xeroftalmie, tuberkulóza diseminovaná, xerosis.
Interferující
faktory snížených hodnot: Alkohol, léky (allopurinol, cholestyramin,
diethylstilbestrol, neomycin).
|
Biochemické interakce podávání vitamínu A: |
|
|
v séru |
v moči |
|
↑ ALP,
bilirubin, sérové Ca2+, glukózu, protrombinový čas |
↑ objem
moče |
|
↓ počet
erytrocytů, hemoglobin, hematokrit, bílých krvinek, parathormon |
|
Terapeutické
podání
·
Šerosplepost
·
Akne
·
Chemoprevence
onkologických onemocnění
·
Terapie
onkologických onemocnění (například promyelocytární leukémie)
Testy
·
RSP – response
–assay, toleranční test na vitamín A,
·
adaptační test
na tmu, elektroretinogram.
·
Vitamíny
·
Vitamíny: doporučené denní
dávky
·
Fyziologie a biochemie
výživy
·
Volné kyslíkové radikály:
ochranné mechanismy
Biesalski H.K., Köhrle J.,
Schümann K.: Vitamine, Spurenelemente und Mineralsoffe. Thieme Stuttgart 2002,
774.
Delvin T. M.: Textbook of
biochemistry with clinical correlations. Wiley-Liss, New York 2002, 1216 s.
Mark V., Cantor T., Mesko
D., Pullman R., Nosalova G.: Differential diagnosis by laboratory medicine.
Springer, Berlin 2002, 1098 s.
Suter P. M.: Checkliste
Ernährung. Georg Thieme Verlag, Stuttgart 2002, 434 s.
Van Way C. W., Ireton-Jones
C.: Nutition secrets. Hanley a
Belfus, Philadelphia, 2004, 284 s.
Zadák Z.: Výživa v intenzivní
péči. Grada Publishing, Praha 2002, 496 s.
Worsfold P., Townshend A.,
Poole C. Eds.: Encyclopedia of Analytical Science, Second edtion, Academic
press, Elsevier. ISBN 0-12-764100-9. Vol. 9, s. 147-180.
Jaroslava Vávrová, Zdeněk Wilhelm