Vitamín H - Biotin
Nomenklatura: Biotin, Vitamín B7
Chemická struktura:
C10H16O3N2S
Mh: 244,3
CAS: 58-85-5
Merck index: 13,123

Rozpustnost ve vodě: 0-2 g/ml, rozpustnost
stoupá přídavkem 1 mol/l NaOH
Chemické vlastnosti, obecná charakteristika:
Biotin je cyklický derivát
močoviny obsahující navíc thiofanový kruh. Biotin se pevně váže na specifický
protein vaječného bílku - avidin, touto vazbou se inaktivuje. V enzymu je
biotin vázán peptidicky na epsilon-aminoskupinu lysinového zbytku, představuje
tak prostetickou skupinu. In vivo
vzniká tato vazba prostřednictvím ATP. Biotin byl poprvé izolován jako vitamín
H z jaterních extraktů (Du Vigneaut a kol.) a jako jeden z růstových faktorů
kvasinek ze žloutku (Koegl a kol.). Ve vodě je rozpustný, termolabilní, i ve
vysokých dávkách netoxický, je zařazován do skupiny B vitamínů. Větší část
lidské potřeby je kryta syntézou střevními bakteriemi.
Zdroje vitamínu v dietě:
Biotin je obsažen ve
vaječném žloutku, játrech, sójové mouce, čokoládě, květáku, potravinách z
obilovin, luštěninách (hrachu), v kvasnicích, mořských rybách..
Základní metabolické funkce:
Biotin je složkou
specifických enzymů, které katalyzují karboxylační reakce. Připojením
karboxylačního iontu k N1 biotinu se vytvoří aktivovaný meziprodukt
karboxybiotin-enzym. Pro tuto reakci je zapotřebí HCO3-,
ATP, Mg2+ a acetyl-CoA. Aktivovaná karboxylová skupina je následně
přenesena k substrátu, se kterým má reagovat – například k pyruvátu.
Funkce biotinu v organismu -
jako kofaktor karboxylací je důležitý pro reakce:
·
acetyl-CoA,
propionyl-CoA, pyruvátu,
·
syntézy mastných
kyselin,
·
metabolismu
mastných kyselin – PUFA,
·
oxidaci kyseliny
propionové,
·
metabolismu
leucinu,
·
glukoneogeneze,
·
katabolismu
rozvětvených aminokyselin,
·
metabolismu
cholesterolu,
·
buněčného růstu
Biotin se rovněž
uplatňuje při zmírňování svalové bolesti, brání šedivění a vypadávání vlasů,
zlepšuje kvalitu nehtů, pomáhá při kožních chorobách.
Symptomy deficitu: jsou
vzácné.
·
Anorexie
·
Nausea, zvracení
·
Bledost
·
Bolesti svalů
·
Suchá kůže,
vypadávání vlasů
·
Zvýšení
koncentrace cholesterolu a žlučových barviv
·
Deprese (Velmi
podobná symptomatologie u deficitu zinku a deficitu esenciálních mastných
kyselin)
Doporučené denní dávky:
|
Doporučené dávky/24 hodin (µg) |
|||
|
|
muži |
ženy |
parenterální
potřeba/24 hod |
|
< 50 let |
30 – 100 |
30 – 100 |
60 |
|
> 50 let |
30 |
30 |
|
Fyziologické hodnoty:
Sérum/plazma: 0,150 - 0,370
µmol/l
Moč: 0,03 - 0,25 µmol/l
Zvýšenou potřebu vitamínu
mají:
·
Alkoholici,
·
Nemocní po
gastrektomii,
·
Nemocní v
popáleninovém traumatu,
·
Těhotné a kojící
ženy
Snížené sérové hodnoty mohou
být způsobeny:
·
Vrozenými
metabolickými poruchami (b-methylkrotonát,
b-hydroxyisovalerát, b-hydroxypropionát),
·
dlouhodobou
parenterální výživou
Další informace
·
Vitamíny
·
Fyziologie a biochemie
výživy
·
Vitamíny: doporučené denní
dávky
Biesalski H.K., Köhrle J.,
Schümann K.: Vitamine, Spurenelemente und Mineralsoffe. Thieme Stuttgart 2002,
774.
Delvin T. M.: Textbook of
biochemistry with clinical correlations. Wiley-Liss, New York 2002, 1216 s.
Mark V., Cantor T., Mesko
D., Pullman R., Nosalova G.: Differential diagnosis by laboratory medicine.
Springer, Berlin 2002, 1098 s.
Suter P. M.: Checkliste
Ernährung. Georg Thieme Verlag, Stuttgart 2002, 434 s.
Van Way C. W., Ireton-Jones
C.: Nutition secrets. Hanley a
Belfus, Philadelphia, 2004, 284 s.
Zadák Z.: Výživa v
intenzivní péči. Grada Publishing, Praha 2002, 496 s.
Jaroslava Vávrová, Zdeněk Wilhelm
.