Odborné textyRepetitorium - klinická genetikaRepetitorium - imunologie

Imunoglobuliny: indikace vyšetření

SZAAK

Indikace vyšetření imunoglobulinů v imunologii

Mezi základní imunologické testy rozhodně patří stanovení sérových hladin základních isotypů imunoglobulinů IgG, IgA a IgM. Vyšetření základních tříd imunoglobulinů by mělo být indikováno zejména při podezření na primární či sekundární defekt, pro který svědčí recidivující infekce dýchacích nebo močových cest, gynekologické záněty, u dětí zpravidla otitidy nebo i meningitidy. Někdy se defekt tvorby imunoglobulinů manifestuje pouze jako přetrvávající subfebrilie nebo artralgie nebo zvýšená únavnost. Se závažným primárním postižením tvorby všech isotypů se setkáme zejména u pacientů s CVID.

IgG isotyp bývá sekundárně vždy postižen při ztrátách přes epiteliální bariery (zejména v ledvinách), což je dáno jeho menší molekulovou hmotností důležitou pro optimální penetraci tkání. V případě nefrotického syndromu může někdy dojít k drastickému poklesu IgG i při zcela normálních hladinách IgM. S nízkými hladinami IgG se setkáme také při Waldenstrőmově makroglobulinemii, kdy nadprodukce IgM potlačuje tvorbu IgG, k supresi tvorby imunoglobulinů může dojít také při hematologických malignitách. V dětském věku bychom vždy měli myslet i na možnost primárního imunodeficitu. Vysoké hladiny IgG jsou nejčastěji důsledkem chronického zánětu, ať již se jedná o infekční etiologii nebo autoimunitní proces, v těchto případech jde vždy o polyklonální aktivaci, výjimkou je IgG mnohočetný myelom, kdy nádorové buňky produkují protilátky jedné specifity (monoklonální).

Vyšetření podtříd IgG je indikováno při náchylnosti k bakteriálním infekcím při normálním či lehce sníženém IgG. Snížení IgG1 je většinou sekundární a klasickým příkladem je např. nefrotický syndrom.  Při defektu IgG2 dochází k recidivujícím infekcím pneumokoky, meningokoky, H.influenzae, někdy se vyskytuje zároveň s defektem IgA. Se sníženými hladinami IgG2 se můžeme setkat i u dialyzovaných pacientů. V případě defektu IgG3 dochází zvláště u dětí k sinusitidám, otitidám, defekt IgG4 je většinou provázen i snížením IgG2.

 

IgA imunoglobuliny představují důležitou součást slizniční imunity. V případě primárních imunodeficitů je tvorba IgA je nejčastěji potlačena u hypogamaglobulinemie IV typu (selektivní IgA imunodeficit). Porucha tvorby IgA je často bez klinických projevů imunodeficitu, u těchto osob je však třeba počítat s lehce zvýšeným rizikem vzniku autoimunitního onemocnění. Tento primární defekt tvorby IgA se vyskytuje ve frekvenci cca 1/400-600 osob. Produkce IgA může být snížená také u hematologických malignit, ke ztrátám dochází jak při nefrotickém syndromu, tak i u enteropatií. U IgA nefropatie mohou být sice sérové hladiny IgA zvýšeny, ale nemusí to být pravidlem. K elevaci tvorby IgA dochází u řady autoimunitních chorob (revmatoidní artritida, SLE,...), ale také při jaterní cirrhóze nebo chronické hepatitidě. Také u IgA je možno vyšetřit 2 podtřídy – IgA1 a IgA2, klinický vyznam jejich stanovení není ještě zcela jednoznačně definován.

 

IgM isotyp zpravidla nebývá při ztrátách přes sliznice postižen tak dramaticky jako IgG nebo IgA a i při nefrotickém syndromu mohou jeho hladiny přetrvávat v normálním rozmezí nebo dokonce dochází k jejich elevaci. Při nízkých hodnotách IgM by měla být vyloučena zejména možnost hematologické malignity. Zvýšené hladiny IgM můžeme zaznamenat nejen u primoinfekcí, ale i u chronických procesů, např. u revmatoidní artritidy, primárního Sjőgrenova syndromu nebo primární biliární cirhózy spojené někdy s výskytem renální tubulární acidózy, s extrémně zvýšenými hodnotami se setkáme u Waldenstromovy makroglobulinemie.

Hladiny základních tříd imunoglobulinů mohou být ovlivněny také jejich sníženou tvorbou v souvislosti s malnutricí nebo dlouhodobou léčbou kortikosteroidy, naopak vyšší hodnoty mohou být částečně podmíněny chronickými jaterními lézemi, užíváním antidepresiv nebo kontraceptiv, etnickými faktory, hladiny imunoglobulinů rostou také s věkem a v důsledku opakovaných nebo chronických infekcí.

 

Další informace

Indikace imunologických vyšetření

Imunodeficience

Autoprotilátky u autoimunitních chorob

Deficity komplementového systému

Poruchy fagocytózy

Granulocytopenie získané

Imunodeficit po splenektomii

 

 

Ilja Stříž (2009-11-03)