Indikace imunologického laboratorního
vyšetření
Relativně obtížným rozhodnutím pro indikujícího lékaře je odhadnout, u kterého pacienta je nezbytné provést laboratorní imunologické vyšetření. Není pochyb o tom, že imunodeficience se relativně často manifestují recidivujícími infekcemi, ale na druhé straně se předpokládá, že i zdravý člověk (dospělý či dítě) může mít kolem 6-ti infekcí ročně s trváním kolem 1-2 týdnů, u dětí exponovaných infekčním agens v předškolních zařízeních se může jednat až o 10 infekcí. Jednoznačná doporučení neexistují, ale někde kolem těchto hranic již by se mělo na defekt imunity myslet. Podstatně důležitější než samotný počet infekcí je však jejich průběh, zejména když je těžký, komplikovaný, protrahovaný, se sklonem ke generalizaci, rezistentní k léčbě nebo se jedná o infekce neobvyklými mikroorganismy.
Anamnéza
Velký význam při rozhodování má anamnéza včetně rodinné anamnézy zaměřené na
I když je v případě primárních imunodeficiencí důležitý i věk prvních projevů a zpravidla platí, že čím závažnější je postižení imunitního systému, tím časnější je manifestace, defekty B buněk se mohou projevit až kolem 6-tého měsíce s vymizením protilátek mateřského původu a některé primární imunodeficience jako např. běžný variabilní imunodeficit (CVID) se mohou klinicky projevit až v dospělém věku. V osobní anamnéze je nutno zvážit také veškeré faktory a přidružená onemocnění, která by mohla být predispozičním faktorem vzniku sekundární imunodeficience (dlouhodobá nadměrná psychická či fyzická zátěž, poruchy výživy, imunosupresivní léčba, nádorová onemocnění, diabetes, chronické zánětlivé procesy, apod.).
Při volbě imunologických testů bychom nikdy neměli opomenout stanovení FW a vyšetření krevního obrazu, která nám mnohdy podají důležitější informaci než sofistikované testy prováděné na moderních analytických systémech.
Indikace skupin
vyšetření nebo jednotlivých testů
|
Skupina, test |
Poznámky
k indikaci |
Další informace |
|
Imunoglobuliny |
||
|
C-reaktivní protein |
|
|
|
Komplementový systém |
Indikace vyšetření komplementu v imunologii |
|
|
Cirkulující imunokomplexy |
||
|
Imunofenotypizace lymfocytů |
|
|
|
Fagocytární aktivita |
|
|
|
Orgánově nespecifické protilátky |
||
|
Indikace vyšetření protilátek proti extrahovatelným antigenům |
||
|
Indikace vyšetření dalších orgánově nespecifických protilátek |
||
|
Orgánově specifické protilátky |
Indikace vyšetření orgánově specifických protilátek |
|
I když jsme v současnosti svědky ohromného nárůstu vědomostí o imunitním systému, pouze minimum poznatků je aplikováno v klinické praxi. Aktuální CD klasifikace zahrnuje kolem 350 různých molekul, počet známých cytokinů nepochybně přesáhl stovku (poslední interleukin má pořadové číslo 35, IL-35). Současně ale také dochází k výraznému posunu i v oblasti metodické a je možné, že nastupující multiplexové analýzy, mikročipové technologie a molekulárně biologická diagnostika nám v budoucnu pomohou i k lepší diagnostice imunopatologických stavů a k jejich efektivnímu monitorování.
Další informace
Autoprotilátky u
autoimunitních chorob
Deficity komplementového
systému
Ilja Stříž (2009-11-03)