Indikace fenotypizace lymfocytů v imunologii
K posouzení parametrů buněčné imunity se nejčastěji využívá imunofenotypizace lymfocytů pomocí průtokové cytometrie. Toto vyšetření se provádí při podezření na primární či sekundární defekt, který se zpravidla manifestuje opakovanými infekcemi s převažující etiologií virovou, mykotickou či parazitární, v případě závažných imunodeficitů se jedná o oportunní mikroorganismy. Někdy se však buněčný imunodeficit manifestuje pouze jako únavnost, subfebrilie, lymfadenopatie. Imunofenotypizace lymfocytů se používá také k monitorování imunosuprese v transplantační medicíně, kde celkový počet T lymfocytů (CD3+) může naznačit jak nedostatečné dávkování imunosupresiva, tak i upozornit na hodnoty, kde je již zvýšené riziko výskytu oportunních infekcí. Další indikace vyšetření jsou v hematoonkologii, kdy imunofenotypizace lymfocytů má svou úlohu nejen v záchytu, ale i typizaci lymfoproliferativních onemocnění. Význam má i v případě HIV infekce, kde drastický pokles pomocných T lymfocytů (CD4+) v periferní krvi může svědčit pro progresi onemocnění. Funkci lymfocytů lze hodnotit pomocí testu blastické transformace, důležitou informací o funkci celé adaptivní imunitní odpovědi je pak protilátková odpověď po běžné vakcinaci.
Další informace
Indikace
imunologických vyšetření
Autoprotilátky u
autoimunitních chorob
Deficity komplementového
systému
Ilja Stříž (2009-11-03)